Ve statickém úvodním příspěvku se objevil nový link na programy, kterými budeme cvičit děti, ale i starší zájemce následujících 20 let. Celá “landing page” je souhrnem dvouletého vývoje programů, z nichž některé v českém leteckém rybníčku zcela chyběly, avšak v zahraničí jsou zcela běžnou záležitostí v leteckém odvětví.
Abychom předešli spekulacím a závěrům leteckých tragédů, je potřeba ihned jasně napsat na co to je, proč to a je to bude fungovat.
Historie a proč vznikl ČNA
Skalní čtenáři Aeronovin dobře znají historii věci. Pro nové čtenáře je potřeba zrekapitulovat nedávnou minulost: Před dvěma lety byl znovu zvolen prezident Dvořák, potom, co předložil slušně vypadající vizi vývoje AeČR na další léta. Prvním a velice správným krokem který udělal, bylo rozdání výpowědí lidem, kteří přivedli AeČR do kritického stavu. Výpověď dostal Dodal, účetní a několik dalších lidí z příbuzenstva Dodala. Výpovědní lhůta plynula, vše vypadalo velice nadějně, děly se vskutku pozitivní a rychlé změny.
Bohu žel, Dodal a jeho kamarádi nespali a podráželi nohy Dvořákovi takovým způsobem, že Dvořák nakonec rezignoval, prohlásil, že kdyby vyhodil Dodala, nedostal by se ke klíčovým věcem v AeČR. Situace se změnila o 180, vše velice rychle zapadlo do starých kolejí, Dodal opět začal chodit na jednání Výboru jako “přizvaný zaměstnanec” a znovu začal řídit dění v AeČR.
Výše uvedený fakt byl impulsem k založení zbrusu nového Českého národního aeroklubu, protože návrat Dodala do funkce nevěstil nic dobrého. Jak je vidět dnes, čas nám dal za pravdu, rozhodnutí raději vybudovat nový národní aeroklub na zelené louce od nuly, bylo správné. Konzultacemi s pamětníky a pečlivým pohledem do historie českého sportovního letectví jsme zjistili, že se historie opakuje a že tady už jsme jednou byli. Naši dědové kdysi založili také národní aeroklub a správně jej pojmenovali. Ano, přesně tak, použili jsme jejich název, který je správně anglicky i česky. Pod tímto názvem navážeme na původní ideály našich dědů. Létat pro radost a pro krásu, mít radost a pocit štěstí z dosažených sportovních leteckých výkonů. Tolik k historii věci.
Moderní národní aeroklub pro Vás
Jak stojí v úvodu, trvalo dva roky, než se podařilo dát dohromady všechny programy tak, aby tvořily integrální celek, navazovaly na sebe a vyhovovaly všem lidem bez ohledu na věk a cíle, které chtějí dosáhnout. V tuto chvíli můžeme s jistotou říci, že máme skutečně vše potřebné:
– bezpečné prostředí
– kvalitní a již vyzkoušené výcvikové programy
– kvalitní instruktory
– kvalitní a zánovní techniku
– kvalitní manažerský tým
– kvalitní zázemí vybavené nejmodernější počítačovou technikou
– zpracovanou databázi českých výrobců, konstruktérů a výpočtářů
– vytvořené maillisty všech leteckých subjektů působících na území ČR
– podchycená média a vytvořený reklamní systém
– vysoce výkonný evidenční a správní systém umožňující individuální členství
Jak plyne z výčtu, máme skutečně vše pro to, abychom během krátkého času dokázali napravit škody po dodalově administrativě tak, jak jsme si to stanovili ve Strategii rozvoje českého letectví na dalších 20 let.
Zejdová neměla pro české plachtaře cenu
Jak je vidět v programu pro plachtaře, Hanka Zejdová se stala tváří plachtařského programu ČNA OXFORD. Ani český stát, který nedokázal zabránit pošpinění jejího jména a jejích výkonů, ani letecké publikum, ani nikdo jiný se neodkázal ozvat a Dodalovo tažení vůči jediné držitelce Lilienthalovy medaile zastavit. Je to tragédie a velice smutná záležitost,která se navždy zapíše do historie českého letectví. Aby si národní aeroklub vyhodil ze svých řad držitelku Lilienthalovy medaile, to je nevídaní a skutečnou světovou raritou, světovým unikátem! Zase máme jedno smutné světové prvenství..:(
Pro nás a pro rozvoj českého letectví má naopak Hanka Zejdová obrovskou cenu. Jistě nejsme jediní, kteří se klaní jejím výkonům a výkonům jejího otce, který se na nich spolupodílel jako rádce a technický doprovod. Měli jsme obrovskou radost, když Hanka kývla na nabídku být tváří plachtařského programu v Oxfordu. Dlouho nepřemýšlela, na nabídku odpověděla krátce: “Jo to vypadá dobře, to by šlo, beru!”
Mácha Zejdová a Zahradník si založili svůj aeroklub, teď nám budou krást zákazníky a tahat je do UK
Tuto hlášku, nebo podobné, bychom chtěli vyvrátit předem, protože ze zkušenosti dobře víme, co na to řekne Dvořák a jemu podobní. Opak je pravdou! Jak plyne z popisu programů na stránkách ČNA, vychováme si mladé lidi “od plenek” a půjdeme s nimi až na Oxford. Všechny letecké programy v Oxfordu jsou maximálně dvou týdenní, po jejich ukončení se mladí absolventi vrátí zpět do ČR a logicky budou chtít létat na českých letištích. My se jim v aklimatizaci na české podmínky budeme samozřejmě snažit co nejvíce pomoci. Z tohoto důvodu budeme nadále tlačit především na zlepšení bezpečnostní situace, dořešení pozemků na českých letištích a samozřejmě nepolevíme na tlaku s cílem co nejrychlejšího odchodu současného vedení AeČR – dodalovy administrativy a jeho výměnu za jiné vedení s dobrou a perspektivní vizí. Pokud ke změně vedení nedojde, budeme ze všech sil nadále tlačit na ukončení činnosti AeČR. Pokud se v AeČR změní vedení, rádi navážeme spolupráci do budoucna. Znovu raději zopakujeme, opak je pravdou, nikomu nebudeme brát zákazníky, naopak, přivedeme na česká letiště mnoho mladých lidí – mladou krev, která je potřeba jako sůl!
Spící 1. plachtařská asociace
Čtenáři se ptají, co děje, nebo spíš neděje, s 1. Plachtařskou asociací. Rozhodli jsme se ji nechat “spát”. Zdá se, že ta druhá, založená o několik dní později, začíná fungovat a proto jí dáváme šanci. Před dvěma dny jsme poslali mail dvoum Jiříkům – Kusbachovi a Steigerovi se žádostí o zaujetí postoje k procesu zavádění nových plachtařů, kteří se vrátí z našich kurzů v UK. Zatím na odpověď stále čekáme. Pokud nepřijde, asociaci oživíme a budeme si závody a další akce organizovat sami.
To už tu všechno dávno mělo být!
Závěrem představení programů je potřeba se hluboce zamyslet nad zásadní otázkou: Proč, tohle všechno, co je v zahraničí samozřejmostí, už dávno v ČR nefunguje? Jsme dvacet let po revoluci, která otevřela brány do světa a zrušila hranice. Co dělali dědulové ve Svazu letců? Co dělali naši slavní letečtí veteráni? Co dělali lidé, kteří měli blízko k anglickým, nebo jiným leteckým světovým firmám? Proč nikdo z výše uvedených, ačkoliv měl kontakty a všechny další prostředky proto, aby českou leteckou mládež napojil na světové letecké hnutí, ani nepohnul prstem? Kde je skutečný problém??
Dokáže na poslední otázku někdo smysluplně zodpovědět?