Archive for the ‘Historie českého letectví’ Category

Dnes vzlétl Delfín………

Friday, April 5th, 2019

Dnes je to , pane, 60 let co vzlétl prototyp Delfína. Tím začala
nejvýznamnější etapa československého leteckého průmyslu, či spíše doba
nejvýznamnějších původních československých leteckých konstrukcí. Na
konstrukci stačili vlastně jen tři lidi. Je teda fakt, že prototyp
Delfina byl ještě poháněn  anglickým motorem Viper, ale poté, co se v
Motorletu naučili kovat lopatky do kompresoru (za pomocí sovětských
kovářů) dali za nějaký čas do Delfína sedmsetjedničku a pak už vyrobili
jen 3500 kusů – Delfínků. Prý , před záletem, ve VZLU ani nechodili spát
domů, ale spalo se na stolech v kancelářích aby všichni byli u toho….

WIKI

https://cs.wikipedia.org/wiki/Aero_L-29_Delf%C3%ADn
https://en.wikipedia.org/wiki/Aero_L-29_Delf%C3%ADn

Sumasumárum

Máme lidi, kteří nám připomínají historii letectví, opravují naše chyby a uvádějí věci na pravou míru Díky Bohu za ně!! Děkujeme!!

Kolik zahynulo českých letců v Anglii?

Monday, July 16th, 2018

Předchozí článek vyvolává vášně:)
Názor 1:
Já jsem to už viděl, připadá mě že ten pan Ulm je tady pěkně trapnej. Je jasný, že našich letců tam mnoho být nemohlo vůči celkovému počtu letců. Poláků tam bylo víc a taky jich tam víc zůstalo, že :-)))) Já bych všechny ty chytrolíny vzal a posadil je do bombardéru nebo spitfiru. Aby si to vyzkoušeli. Třeba by pak pochopili o čem to je a myslim, že by taky rychle pochopili jakou mají šanci se vrátit v celku živí domu.

A že si ted užívali trochu slávy ? Vždyt si to zaslouží, stejně na ně jinak celkem kašlali, až na nějakou tu medajli kterou pak nějakej Milánek dobře prodal …

Názor 2:
Někde jsem četl, že v 2 SV zahynulo cca 70000 letců. Našich v Anglii z 1000 letců zahynulo asi 514 se píše. To znamená každej druhej. Tak si pánové nastupte do řady a rozpočítejte se. To je ta šílená krutost se kterou se , kromě námořníků sloužících na ponorkách, žádný jiní vojáci nepotkali i když jich v pozemních jednotkách zahynulo absolutně podstatně více. Nikoliv ale každý druhý. U námořníků na ponorkách bylo skore ještě horší, srovnatelné s vražděním českých židů v koncentrácích. Matematicky je teda jedno jestli jste šel do koncentráku nebo na ponorku.

Neměli proto u mladých žen tak velké úspěchy letci a hlavně námořníci. Je to důvod k zamyšlení…

A pak posloucháte nějaký blbý kecy nějakejch redaktorů, kteří by se zdekovali při prvním výstřelu!!!

Před deseti lety jsem mluvil s jedním veteránem, co žil v Anglii a ten mi říkal:

Strejda mi říkal, jestli chceš přežít válku nechod k letectvu. Tak šel k nějaké pancéřové divizi. Stejně ho zbabělí komouši osolili. Osudu neutečeš 🙂

Takže kaskader na n tou je nula. Najděte si na webu nekrolog pana Ing. Mikuly, je tam o tom zmínka. Noblesní a asi i pravdivá

Sumasumárum
Ať chceme nebo nechcem, historie letců v Aglii se nám stále vrací. A to v mnoha podobách!
Jedni si z nich dělají byznys, druzí je jen tak vynášejí do nebe aby z nich měli vlastní popularitu…….

Děkujeme!! Děkujeme!! Děkujeme!! Velmi pěkné!

Saturday, July 14th, 2018

Máme tady krásný a skutečně realistický komentář o celkové situaci v dobách druhé světové války. Děkujeme autorům, za skutečně kvalitní informace!!

Sumasumárum
Vono se to tam v tom videu najednou nehemží jmény protřelých a “slavných” českých pilotů z Anglie:) Voni totiž ti slavní staříci byli víc slavní po revoluci v Česku, než za války v Anglii:) To je trapárna co? 🙂

https://www.stream.cz/vylety-do-minulosti/10026323-zalozeni-310-ceskoslovenske-stihaci-perute-raf-12-cervence-1940?rss&dop-ab-variant=5&seq-no=1

Jsou Vzpomínky na Migy socialistickou publikací 921 start povolen?? WOW!!!

Sunday, July 12th, 2015

Tady na Aerowebu máme podezřele podezřelý článek!!!
http://www.aeroweb.cz/clanky/4616-vzpominky-na-migy
Je autor Jiří Kurz panem Juráškem? Jeho kolegou??

Letecká publikace z roku 1983!
Je to neuvěřitelné, ale v době hluboké totality vyšla tato knížečka, která do velmi vysoké míry popisovala skutečný život u letky a také skutečné problémy věčně s prominutém rozesrané sovětské letecké
techniky.

Máte ji někdo v PDF? Pošlete ji!!
Tato publikace je bez pochyby jedním z pokladů českého letectví. Za komunisty nebyl nikdo, kdo ji nečtl. Adrenalínový článek letu na svíčku do Košic s miginou, ve které fungoval jen knipl a motor, jinak všechno zhaslo a v kokpitu byla černočerná tma, je dodnes ve staré generaci flígrů kultovním příběhem!! Pokud tuto knížečku někde někdo má, budeme v Aeronovinách neskonale vděční pokud nám ji pošle v jakékoliv formě !!

Sumasumárum
Jo to je pěkné Aerowebe jen tak dál!! Publikace je sice z roku 1983, ale jak se čtenář jistě sám přesvědčí, řešily se v ní naprosto identické problémy, jaké řešíme dnes. Snad jediný rozdíl je v tom, že ti lidé od létání měli k sobě podstatně blíže……

http://www.antiquariat.sk/images/shop/b1294494783.jpg

Vyvěsí českou vlajku v Duxfordu?

Friday, June 5th, 2015

Milé Aeronoviny, dneska jsem si na Vás přivstal.

10.července to bude zrovna 75 let co byla ustanovena 310. perut v GB. A zrovna začala lítat v Duxfordu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/310._%C4%8Deskoslovensk%C3%A1_st%C3%ADhac%C3%AD_peru%C5%A5_RAF

Není moc takových kulatých výročí. Netřeba příliš zdůraznovat, že se na tohle výročí u nás zvysoka kašle. Proč taky ne, všichni už pomřeli,že. Přesto si myslím, že by se na to nemělo zapomínat.

Zařidte, prosím, ať 10 – 12. července pověsí na letišti v Duxfordu na VIP stožár československou vlajku a napíšou tam na velkou ceduli, že před 75. lety na tomto letišti vznikla a operovala 310. čs. stíhací perut RAF, která se zúčastnila bitvy o Anglii.

10-12.7. bude v Duxfordu Flying legend, bude tam dost lidí a vy budete navíc slavnej.

Neznám nikoho lepšího kdo by to dokázal lepší zařídit. Bohužel :-(. Tak je to na Vás. Vzpomínka na 1000 osudů, z nichž 517 skončilo v Anglii za její svobodu. Vlastně každý druhý. Kdo by tohle dneska byl ochoten absolvovat ? Na to by se nemělo zapomínat, ne ?

Vlajku Vám pošlu, článek napíšu. Vy to určitě snadno a levou zadní vytelefonujete, politicky jim to vysvětlíte a postavíte je do latě aby vybrali ten nejlepší stožár.

Když to tam udělají, tak jim za odměnu pošlu CDčko s Nebeskýma letcema.

František Kdér Cesty po Francii 2

Tuesday, February 5th, 2013

Neuvěřitelné ale skutečné! To nejsou články z Rudého práva. To jsou skutečně články z časopisu Křídla vlasti. To není omyl v Aeronovinách, ani nějaký podvrh. Takoví lidé skutečně existovali, takto z vlastního rozhodnutí informovali a tito lidé zastávali ve Svazarmu vysoké funkce.. Dnes je to mladým lidem k smíchu, ale tehdy to byla skutečně těžká doba!

http://aeronoviny.cz/images/cesty_po_francii2.jpg

František Kdér Z cest po Francii

Monday, February 4th, 2013

Velké rozlišení zde: http://aeronoviny.cz/storage/zejdova/cesty_po_francii.jpg

http://aeronoviny.cz/storage/zejdova/cesty_po_francii.jpg

Ivo Pujman na Aerowebu stvrzuje svůj názor. Ano, je to přesně tak!

Tuesday, September 4th, 2012

Vážení, chápu Vaši reakci a svým způsobem i chápu Vaši argumentaci. Myslím ale, že víte, že jsem byl kdysi v přípravném výboru LAA a že ideály vznikající Asociace jsem znal a vnímal velmi dobře. Sám jsem si vyzkoušel lecos, včetně dlouhodobé práce jako letecký komisař pro ultralajty i ostatní sportovní letadla, ale zkusil jsem u řady leteckých soutěží i sletů i slasti organizátora a často i produkčního. Takže jsem přesvědčen, že velmi dobře vím, co jsem napsal a proč. Můj pohled nekritizuje členskou základnu, naopak, sám absolvuji mnoho místních sletů a leteckých dnů jako anonymní divák a obdivuji se jejich místním organizátorům. Ale to podstatné, co vidím jako problém, je vztah vedení obou organizací, tj. LAA i Aeroklubu, k tématu a uznání váhy a role každodenní letecké propagandy zaměřené k veřejnosti. Vždy jsem tvrdil, na základě sociologického studia a analýzy řady dobových i současných pramenů a dokladů, že tato oblast činnosti leteckých sportovních zájmových organizací je právě ze sociologického hlediska jedinou podstatnou intenzivní (ve smyslu opaku extenzivní) oblastí, kterou letecké zájmové organizace mohou vlastním úsilím rozšiřovat základnu svých příznivců, fanoušků a v konečném důsledku i členské základny. To vše je podle mne důležitým faktorem prohlubování společenského uznání letectví jako lidské činnosti. Do této kategorie činnosti pochopitelně slety a letecké dny patří, a je mi často dost líto, když až na výjimky často slyším na těchto sletech slova o lhostejnosti a nezájmu z vyšších sfér…. V tomto směru jsou mé osobní názory již řadu let zcela konzistentní a proto přiznávám, že jsem chtěl i tak trochu svým článkem vyprovokovat na dané téma čtenáře mého článku k diskusi a třeba i k zamyšlení.

Za názor v posledním odstavci jsme Ivovi zatleskali ihned, jakmile vešel článek na Aerowebu.. Do redakce Aeronovin jsme dostali řadu názorů a světe div se, lze je rozdělit na dvě části podle přesného měřítka. A tím měřítkem je fakt, zda pisatel názoru ví, kdo je Ivo Pujman a jaký má vztah k základům LAA. Pokud pisatel věděl, napsal souhlasný komentář a uronil slzu nad tím, kde LAA měla být dnes a kde ve skutečnosti je. Pokud nevěděl, považoval komentáře Iva za přestřelené.

Mládí versus pamětníci
Jinými slovy, lze v této chvíli říci, že v konfliktu je mládí proti těm, kteří si začátky LAA dobře pamatují a to v četně velkohubých slibů o prolongaci ideí masovosti leteckého sportu a Masarykovy letecké ligy. Z Masarykovy ligy se potichu stala Liga výrobců ULL stále pod značkou LAA. Tuto skutečnost již kritizuje kde kdo, avšak karavana jede dál. LAA mlčí, protože ji to největší pokrytec českého letectví Brskovský tak dobře naučil. Ostatně, ono je to také velice pohodlné, že áno.. On každý problém totiž časem vyšumí a překryje ho jiný, který stihne stejný osud – také časem vyšumí 🙂

Ivo Pujman velký člověk v českém letectví
Tady máme celkem problém. Velcí lidé, na rozdíl od těch malých, kteří si oblékají akrobatická trička a létají na leteckých dnech za benzín a párek v rohlíku jen aby byli vidět, řeknou veřejnosti kdo jsou a co si pamatují až ve chvíli, kdy se na ně za jejich názory útočí. Jsou i takoví, co o sobě neřeknou nic, i kdyby se veřejnost s prominutím posrala:D Jinými slovy, skromnost velkých lidí je jejich přirozenou vlastností, protože jinak by své velikosti těžko dosáhli. To je přeci logické..

Jak se věci slibovaly a jak se nakonec (ne)udělaly
AeČR a LAA jeden společný jmenovatel. Dlouho Brskovský vyřvával na veřejnosti, že LAA s AeČR nemá nic společného. Pak ale přišel dopis zvaný “Podpásovka od estébáků” který inicioval Brskovský s Dodalem http://aeronoviny.cz/2010/09/19/air-cadets-4-podpasovka-od-stbaku/ a úzké spojení mezi LAA a AeČR bylo odhaleno. Brzkovský pak následně v Parlamentu všem členům Parlamentní letecké komise sdělil, že LAA a AeČR vždy byly úzce spolupracujícími sesterskými organizacemi.

Blíží se seriál o skutečné LAA.
Je to hotová věc. V redakci Aeronovin máme na zimní večery připravený seriál o tom, jak má skutečně LAA fungovat. Není to žádná suchá teorie, ale skutečné zkušenosti z praxe ze vzorové LAA v UK. Věřte, že to bude velice zajímavé!!

Sumasumárum
Současný život letecký je velice rychlý, stejně jako životy v jiných oborech. Je to holt dnešní doba a ta nese lidi, kteří si málo pamatují, jsou povrchní, nemají čas jít do hloubky problému a k jeho kořenům. Pak se nesmíme divit, že tito povrchní vyslovují zcestné názory, sami se jimi řídí a ještě ke svojí nesmyslné činnosti strhnou i svoje okolí. Dokud to nestojí životy, lze se nad tím zasmát a pobavit. Ale pokud lidé umírají, je to krutá sranda… Pokud se tedy chce někdo vyjadřovat ke klíčovým věcem v českém letectví, měl by to být znalec českého letectví který zná jeho kořeny a ne idiot v akrobatickém tričku, který v životě neletěl jediný akrobatický závod.. Pokud tyto jednoduché zásady nebudeme dodržovat, nebudeme mít české letectví a tento pojem skončí “v anále”, slušněji řečeno v historických análech lidí, jako je Ivo Pujman…

http://www.pirati.cz/_media/regiony/strednicechy/ivo_pujman.jpg?w=300

Proč musíme nakupovat Rotaxy? Optali jsme se pana konstruktéra pamětníka

Tuesday, January 17th, 2012

Z historického hlediska, kdy měla Československá republika měla prvenství ve výrobě leteckých motorů před 2.světovou válkou a nějaký čas po jejím ukončení, by byla tato možnost velkosériové výroby leteckých motorů jistě reálná. Ale současnost je jiná. Všechno se nějak stává nereálným. Všechno a pro všechny, včetně vizionářů. Ke škodě všeho a všech.

Když jsem po roce 1990 certifikoval Kitfoxe, musel jsem taky certifikovat i motor od Rotaxů. Byl jsem se zástupci SLI ve výrobním závodě, aby ta certifikace mohla být akceptovatelná. Závod v Rakousku vyráběl celou řadu motorů, pro různá užití. Jak říkáme .. mraky motorů. Ta letecká výroba se tam krčila v jednom koutečku, a to se tehdy nevyráběly 912. Nic moc.

Šlo by to i u nás. Ale nebyly tu již “historické” podmínky. O ty jsme přišli, když se někdy v šedesátých letech formovala “oborová gesce”. Tedy to, že se nikdo z automobilního průmyslu nebude “montovat” do leteckého. To byl i základní problém s motorem AT-714, o kterém už byla řeč. Ředitel Tatry Kopřivnice Ing. Lindovský, mimochodem bratr krajského náčelníka aeroklubu pplk. Lindovského v Ostravě, nám oznámil, že to nebude tak jednoduché přesvědčit
lidi z GŘ Automobilního průmyslu aby to šlo.

Motor byl hotov v prototypu v Tatře. Musela se navštívit Praha, a tam je přesvědčit, že by to nebylo špatné. Prskali, ale nakonec jsme získali souhlas, ale za podmínky, že než vydají své konečné souhlasné stanovisko, tak to musí vidět v “luftu”. Ing.
František Králíček, který vedl konstrukci osobních vozů, a pomohl tomu motoru na svět, byl v té Praze spolu se mnou. Tak se to dostalo do “luftu”. Ale pak přišly zlomové roky 1989 – 90, a tím i změna orientace. Ještě jednou se skupina lidí v Tatře Kopřivnici pokoušela předat záměr do Tatra Příbor. Ten projekt tehdy vedl Ing. Stanislav Zajíc. Ale to už byla jen labutí píseň nejen motoru AT-714, ale i výroby osobních vozů v Tatře. Tu si já už ani tak dobře nepamatuji. Lepším vypravěčem tohoto příběhu by byl, tehdy ještě mladý
Ing. Jiří Sklenář.

A co tedy výroba leteckých motorů v ČR ?! Ale pokud by se
realizoval projekt MDGS OSN, tak by to byla i velká příležitost pro
zopakování pokusu z období let po roce 1985. Tam je definovaná potřeba asi 20.000 ks vznětových motorů. A to už by byla jiná “páka”. I pro naše dnešní vzpomínání o “zašlé” slávě a pokusech jejího vzkříšení.
Letu zdar!!