Archive for the ‘Letci zemědělci’ Category

Bastlíme letecké JZD Názory, investice, startup, strategický plán, profil půdy

Monday, December 19th, 2016

Hangáry jsou pozavírané, venku vlezlá zima, o to více žije na Internetu. Je to vidět i z množství dotazů kolem naší akce Letecké JZD:) Podívejme se tedy na několik otázek, které nadhodili čtenáři a naši rádci:

Jak se JZD kloubí s letectvím?
Asi se bude hodně lidí divit, ale kloubí se více než by kdo očekával! Jak jsme již předepsali, nebudeme stavět JZD, kde se bude pracovat jako za dob našich babiček, ale budeme k produkci používat ty nejmodernější technologie, které nám naši rádci poradí, nebo které najdeme na Internetu. Tedy jde o digitální technologie, kterými budeme měřit a sledovat vše, co se na dnešní technologické úrovni měřit a sledovat vůbec dá. A věřte že je toho opravdu hodně!

Co budete pěstovat?
To bychom také rádi věděli:) Nicméně vše je připravené na hloubkový průzkum bojiště, tedy půdy, vody a světelných podmínek. Postupně vybavujeme laboratoř, ve které máme již řadu přístrojů a pomůcek, chybí nám přistroje na měření světla a složení plynů ve sklenících. Vše nakupujeme na Ebay, pošta je před vánocemi klasicky ucpaná 🙂

Míníte investovat? Ze svého, nebo startupem?
Ani jedno ani druhé. Míníme se rozjet z nuly. V Aeronovinách jsme stejného názoru, jako kdysi pan Baťa. Na rozvoj firmy by si firma měla vydělat postupem času sama. Všechny ty burzy, nebo dnes moderní startupy jsou jen výmysly spekulantů, kterým se nechce poctivě pracovat. Jen se optejte nějakého burzovního investora, nebo v dnešním pojetí podnikatele ve startupech, proč si tedy za svoje peníze nepronajme halu a nevyrábí něco sám. Přestane se s Váma bavit! A proč? Protože ví, že existují lidé, kteří nejsou ochotni čekat až si firma na sebe vydělá sama a proto raději sáhnou po cizím kapitálu, za který musí samozřejmě draze zaplatit. Vůbec jim nedochází, jaký si uvazují závazek na krk, že kvůli penězům, které by i tak jednou vydělali, ztrácejí svobodu a že se de facto stávají otrokem investora. Pokud jste již to slova někde slyšeli, tak máte pravdu, protože tento přístup ke směnárníkům, burzovním spekulantům a podobným entitám již kdysi dávno hlásal pan PODNIKATEL Baťa.

Kam půjde zisk? No přece kadetíkům!
Systém bude naprosto jednoduchý, průhledný, malému dítěti lehce pochopitelný. Zasaď, zalej, pohnoj, počkej až to naroste a pak to prodej. Odpočítej náklady a za zisk si lítej s čím chceš, kde chceš a jak chceš:) Jak krásně jednoduše to zní, že áno 🙂

Máte strategický plán?
Nemáme, věc je malinkatou součástí strategického plánu Aeronovin. Jde o zábavu, ne o nějaký nosný projekt, proto strategii nemá ani cenu dělat.

Začněte profilem půdy!
Tak nám radí nejeden rádce, samozřejmě tak rádi učiníme! A hned na první akci si také ukážeme, že průzkumem profilu půdy začíná nejen stavba leteckého JZD, ale také každý stavba menšího, či většího letiště!

Sumasumárum
Zatím neděláme nic, ale každý den máme nové poznatky, nové přístroje, další a další rady od lidí kteří nám přejí úspěch. A my jim za to opět moc děkujeme!!

Velkoplošné měření elektro-konduktivity půdy
https://pubs.ext.vt.edu/442/442-508/L_IMG_fig2.JPG

http://www.veristech.com/system/images/W1siZiIsIjIwMTQvMDcvMjMvMTQvMjMvMzkvMzAvcXVhZDI4MDBfbGFyZ2VfMi5qcGciXV0/quad2800-large-2.jpg

A přišel EC pH metr!

Thursday, November 24th, 2016

A je to tu, máme základní přístroj do našeho minilabáku. Ano, místo vožení půdy po laboratořích a placení nemalých poplatků (jeden rozbor kolem 2000 korun), jsme se rozhodli jít cestou vlastní laboratoře. Radilů máme dosti, od nich kopu instrukcí co a jak máme změřit. Věcička je to zajímavá, má to krásně podvícenej displej,vypadá to skoro jako digitální sdružený přístroj pro kontrolu chodu motorů 🙂

Sumasumárum
Krůček po krůčku, ono nám možná i něco vyroste:))

http://www.china-total.com/Product/meter/PH-ORP-CONTROLLER/PH-2118_Water_Quality_Monitor-ShowRange.JPG

Kam jsme došli v našem leteckém JZD? Máme traktora zabijáka!

Tuesday, November 22nd, 2016

Jak se zdá podle reakcí čtenářů, snad máme v letecké komunitě více zemědělců než pilotů 🙂 Máme dokonce i takové čtenáře, kteří by rádi přijeli s cílem naše JZD co nejdříve rozchodit.

Tak jednoduché to nebude!
Bohu žel, musíme trochu zklamat, protože máme úplně jiné letecké starosti a radosti a letecké JZD není naší prioritou. Nicméně instrukce a návody jak to udělat a jak začít jsou od některých čtenářů přesné, jasné logické, proto se občas podíváme na to, jak se některé věci mají. Nebo spíše také nemají. Zjišťujeme, že na veškerou údržbu de facto čehokoliv je pozdě. Pumpám tečou těsnění, po zapnutí z nich stříká voda, elektroinstalace ve vlhkém a nevětraném prostředí dostala zabrat, filtry jsou ucpané vápencem a bordelem.

Hlína je mlat z jílu
Nejhorší problém se však zdá zemina ve sklenících. Je to udusaná tvrdá jílovitá hmota. Když na ní vylejete vodu, udělá se louže, kterou tam za hodinu najdete. Vsak tedy nulový, je to spíše vhodná hmota k vymazávání přírodních zahradních jezírek 🙂 Pokud o kopnutí krumpáčem do takové země končí jeho prudkým odrazem s obavou, že při dalším pokusu a větším úderu Vám krumpáč skončí druhým koncem v zádech:)

Jak by to dělala naše babička?
Na situaci hledáme samozřejmě řešení s lidma co tomu rozumí. Ideální řešení by bylo dle našich babiček. Tedy dojít pro dědečka do hospody dřív než zmáknul sedmé pivo a dát mu do rukou kolec a lopatu. Následně mu stanovit konečný bod trati, tedy všechnu hlínu ze skleníku ven a navézt nový kompost. Jenže takový oný trik lze provozovat ve skleníku 5 x 5 metrů a ne ve sklenících o rozloze dvou hektarů. Na to by bylo potřeba hodně nákladních aut, jeden velký bagr a samozřejmě hodně peněz.

Je půda zasolena?
To je to, čeho se děsíme! Jak a kdo zacházel s onou půdo před námi, nám vůbec není známo. Už podle vhledu a tíhy půdy je jasné, že jde o těžkou a možná i zasolenou půdu. Dle rad zemědělských radilů máme dvě cesty. Buď si pořídíme nějaké laboratorní nádobíčko, nebo si zaplatíme chemický rozbor půdy z několika míst skleníků. Pokud se zjistí, že je půda nejen velmi těžká, ale i zasolená, bude potřeba zjistit, zda má cenu něco opravovat a zda nějaké pěstování má vůbec smysl.

Máme traktor! Ale zabiják!
Před bránami našeho JZD zastavila malá Toyota dodávka. Řidič nám oznámil, že máme ten traktor konečně spravený. Civěli jsme na něj jako vrány, páč my žádný traktor neměli a nikomu jsme jej tedy dát do opravy nemohli. Další posměšnou otázkou bylo, zda pan řidič má ten traktor v té minidodávce:) Pan řidič otevřel zadní dveře, a traktor skutečně uvnitř!! Vyšlo najevo, že se jedná o traktor Piva, jehož motor zaměstnanci předchozího majitele JZD úplně jednoduše upekli. Prostě nedělali padesátihodinové prohlídky, jezdili bez oleje tak dlouho, dokud se píst nerozpustil po stěnách válce:) Náhradní díly hned nebyly, proto oprava trvala dlouho, na traktor se zapomnělo a tak nakonec spadl do klína nám! Řidič nás však upozornil, že pokud s tím neumíme, ať na to nehrabem a někde se na to přeškolíme. Bohu žel, traktor má jednu zásadní konstrukční vadu! A tou je možnost aretace spojky při jízdě na zpátečku. Staří pak před couvajícím traktorem jít pozpátku, lehce zakopnout a kultivační nože ležícího člověka rozřežou na plátky jako kus slaniny. Tedy opravdu velice nepříjemná smrt! A jak jsme zjistili v okolí, skutečně se tak mnohokráte stalo!

Sumasumárum
V první řadě děkujeme všem čtenářům za zájem a podporu ve věci. Jak je vidět z výše uvedených informací, pomaloučku a krůček po krůčku zjišťujeme, zda má smysl ve sklenících vůbec něco dělat. Rozbory stavu půdy nám ukážou více, avšak neděláme si velké iluze, že nám někdo přenechal dobře vyhnojenou půdu plnou živin:)

Neznalost materiální struktury vnáší klid do kabiny letadel :)

Monday, October 24th, 2016

S chutí do toho a pul je hotovo.
Když člověk neví do čeho jde má na to větší chuť
a jedna známá od prof. Brože:
Neznalost materiální struktury vnáší klid do kabiny letadel

Vy neznáte základní českou poučku: Letectví a zemědělství k sobě mají velice blízko. Obe potřebuje prostor a obe je v hajzlu (tedy v Čechách)

Myšlenku máte dobrou ale buďte opatrní! Tady to funguje tak, že kdosi si pronajme půdu od restituentů. Tu půdu uválcuje těžkejma traktorama, vytahá a prodá z ní všechny živiny a když už půda neplodí, narve ji práškama – sulfátama. To znamená, že nahradí přírodní biomasu solema, které nesou živiny. Živiny rostliny spotřebují, ale sole zůstanou. Následkem je tvrdá, těžká a silně zasolená půda, která se těžko obhospodařuje. Když už půda de facto úplně zničená a neplodí ani na prášky, vrátí tito “zemědělci” půdu restituentovi, ať si s ní dělá co chce..

Žeby návrat a krůček zpět k socialismu?
WOW! Jak se zdá, myšlenka financování létání pro kadetíky pěstováním čehosi na čem by se mohli sami podílet, uchvátila celou leteckou komunitu. A proč to? Po revoluci se všichni vrhli na komerční model létání a spousta rychlo zbohatlíků tehdy prohlašovala, že létání není pro chudé. Jenže ouha, z těch rychlozbohatlíků se později rekrutovali také plachtaři, kteří kradli jen to svištělo, někteří skončili dokonce ve vězení, ale Bohu žel, jak to v českém státě chodí, ti nejdrzejší s nejlepšími politickými kontakty ve vedení AeČR:) Jejich králem, králem těchto politicko-ekonomickýh lumpů, je již dnes bývalý prezident AeČR Vlastimil Dvořák. Pokud se někomu naše akce zdají jako návrat k socialismu, má tak trochu a do jisté míry správný pocit. Ono to totiž bez financování těch, co na to nemají, jaksi nejde. Nejde to doma, nejde to ani v zahraničí. Mladé lidi za účelem nalezení talentů je prostě nutno financovat ať se děje co se děje. Peníze mají velkou sílu, ale žádného talenta, který bude pravidelně vyhrávat světové soutěže, nám nevyrobí. Talenti se nekupují, ale, složitě hledají a následně podporují 🙂

A jdeme dál! Opatrně!
Rad ve formě nadšení, ale i důrazných varování na cestu k pěstování jsme již dostali dosti. Vhledem k tomu, že možnost pěstování není součástí , ale pouhou možností rozšíření našeho finančního portfolia, nás do pěstování nic netlačí ekononomické hledisko. Máme tu ale další faktor, který nás tímto směrem tlačí podstatně intenzivněji a tím je možnost dětí sáhnout si na půdu, něco si vlastními silami vypěstovat, umět si sám navrhnout a vyrobit nějaké nástroje, atd atd..

Sumasumárum
Letecké komunitě děkujeme za všechny komentáře, v následujících dnech se podíváme, jak jsem na tom s půdou a tedy možnostmi něco vypěstovat. Snad to nebude tak zlé, jak někteří předpovídají 🙂 Nicméně o hodně zábavy máme postaráno na roky dopředu:)

Nasloucháme nasloucháme a nasloucháme letecké komunitě:) Koupil Mácha Slušovice? Čuba nebo čubička:)

Sunday, October 23rd, 2016

Oznámení o akvizici JZD vyvolalo na leteckých forech mnoho otazníků? Kde to je? Co Mácha koupil?

Nejlepší for! Mácha koupil Slušovice:)
Samozřejmě hláška týdne! “Mácha koupil Slušovice a pokud se mu to podaří rozjet jako Čubovi, tak já před ním smekám klobouk!” Tak to samozřejmě není, protože agropodnik Slušovice, který kdysi Pan Podnikatel Čuba vedl je již dávno zprivatizován, rozumějte rozkraden:)

Nicméně Čuba je vzorem!
Čuba byl Bůh, Čuba to uměl, ml na to vzdělání, věděl kde co má a kde co jak funguje a vynáší, nebo taky prodělává.. A o tom to je! Kdyby se Mácha stal alespoň malým Čubičkou, byla by to paráda fungovalo by to ke vši letecké spokojenosti:)

AirTranport management, skleník, nebo slepičárna? A není to jedno?
Všechno je to jen o dobře nastavených procesech! Je de facto úplně jedno, co člověk v životě dělá! Jde jen o to, aby to dělal poctivě a podle řádného plánu.

Jsem chytrej mám plán – jsem blbej plán koupím od chytrého…
A o tom to taky je! Když si chci založit leteckou školu a nemám letecké vzdělání, koupím plán vypracovaný na míru od Máchy, co v tom chodí celý život a nic jiného prakticky nezná. A na druhou stranu, když chce Mácha něco pěstovat aby tím mohl sponzorovat svoje kadetíky, musí si jako zemědělský blb koupit rady od někoho, kdo zemědělství vystudoval a něco v něm dokázal. Třeba přímo od Čuby ze Slušovic 🙂 Tedy od někoho, kdo své nastudované formulky a poučky, také dokázal použít v praxi.

Škola neznamená vše Aplikace znalostí ale vše znamená!
Zemědělských inženýrů máme každý rok stovky. Mnozí z nich mají červený diplom, ale úrodu pod psa. Na rozdíl od jejich kolegů, kteří hnojárnou prolezli na několik reparátů, ale pro Babiša 🙂 mají nejlepší výnosy řepky 🙂 Jak je vidět, ono to všechno není jen o tom, naučit se nazpaměť několik knih na zkoušku a na zápočet.. Zemědělství není o schopnosti zapamatovat si litanie, ale o schopnosti umět použít nastudovanou teorii v praxi.

Skleníky ano, dráhy nedáme ani omylem!
Řada lidí nám napsala řadu názorů. Jedni by se vykašlali na letectví a pěstovali by všude. Druzí by to zapíchli rovnou, protože tomu prý rozumějí a podle nich je veškerá půda v tom JZD zasolená, mrtvá, vytahaná z minerálů a nic tam dělat nemá cenu.

My jsme si vybrali opatrnou zlatou střední cestu…
Všichni asi mají trochu pravdu 🙂 Hhheh 🙂 Že JZD přestalo fungovat a spadlo mám do klína, má zřejmě zcela jistě nějaký důvod. To chápe i blbec, kdyby tomu tak nebylo a JZD neslo zlaťáky, nemáme z něj Novou Aerovku.. Že dráhy nedáme, je jasná věc, o tom ať nikdo nepochybuje, tam se nic pěstovat nebude ani omylem!! Rovinnost drah, pevnost podkladu, jejich orientace a tím pádem široká škála možností využití je nevídaná. Na dráhy nám nikdo nesáhne! 🙂 Nicméně skleníky jsou trochu jiná písnička, jsou to potenciální zdroje peněz pro naše kadetíky. Teoreticky vzato a na základě dopisů některých radilů do Aeronovin, zde existuje velká šance v těchto sklenících něco vypěstovat a něco na těch výpěstcích vydělat.

Plus edukativní složka! Znají děti krávu?
Které dítě umí dnes zasadit semínko? Které dítě rozpozná krávu od slona? 🙂 Hahah smějete se s námi? Především děti z měst jsou na tom s rozpoznáním hospodářských zvířat a schopností něco vypěstovat velmi špatně. Ono pěstovat prase nebo krávu na balkoně v Praze nebo v Brně lze velmi těžko, stejně jako mít na balkoně záhon s bramborama nebo kukuřicí:) Proto není divu, že když dáte městskému dítěti semínko a ukážete mu jak ho zasadit, že je pak v sedmém nebi v okamžiku, kdy semínko aspoň vyklíčí, nebo z něho dokonce vzejde nějaká rostlina:)

SumasumárumDráhy nedáme ani omylem 🙂 Jak jsme již avizovali, dlouhé na přistání těžších strojů jsou tři, kratší pro modeláře, nebo třeba hangáry jsou další čtyři. Tedy celkem sedm VPDček, no bad no? 🙂 Do skleníků se ale logicky přistát nedá, zato jsou neskutečně vybavené a dle tvrzení několika lidí, co jezedáctví prý rozumí, vhodné k okamžitému použití. Zůstáváme tedy na střední cestě. Dráhy nedáme, ale zkusíme tedy ty skleníky. Bůh nám letců nezemědělcům pomáhej:)) Hahah 🙂 Čtenáři! Stay tjůned! Bude velká srandice!! Otevíráme novou kategorii, Letci zemědělci 🙂