Archive for the ‘Letecký odborník Pavel Mácha’ Category

Letecký odborník Pavel Mácha: Nedělejte si iluze o rekreačních pilotech

Thursday, August 15th, 2013

V předchozím článku jsme si přečetli názor čtenářky, která by chtěla, aby se o politiku a dodržování pravidel starali všichni. Tedy výkonní sportovci, i rekreační piloti létající jen pro radost bez touhy registrovat nějaké výkony.

Optáme se Máchy
Zeptali jsme se proto odborníka Pavla Máchy, jak je to se zájmem pilotů a politiku a dodržování pravidel v zahraničí, ke věci fungují jak mají. Pavlova odpověď zní:

Dobrý den,
článek jsem si přečetl a musím souhlasit s jeho závěrem, kde správně píšete, že donutit rekreační letce kteří si chodí na letiště odpočinout od všedních povinností a pobavit se, je nemožné.

Funguje přímá úměra směrem nahoru
V zahraničí, v komunitách aeroklubů nebo asociací, funguje ve věci zájmu o politiku a pravidla jednoduché a naprosto přirozené pravidlo: Čím je člověk v žebříčku soutěží výše, tím více jej zajímá, jak se věci mají, jak se dodržují pravidla výběru na mezinárodní soutěže atd..

Kdo nemá touhu vítězit, ten nemá zájem..
Jinými slovy řečeno, kdo nechce soutěžit, jsou mu politika a pravidla naprosto ukradená. Je to tak a nikdo s tím nic neudělá.

Rozdíl mezi ČR a zahraničím.
Jak se věci mají v ČR a zahraničí pozoruji velice pečlivě. V zahraničí je to blízko k ideálu, vzorová situace. Všichni funkcionáři jsou aktivní sportovci, kteří se účastní jak národní CPS soutěže, tak mezinárodních závodů. Funkcionáři jsou vesměs lidé, kteří se v CPS umisťují na čelních místech řadu let po sobě. Jejich výkony tedy nejsou náhodné a dá se tedy velice dobře předpokládat, že podobné výkony bude sportovec podávat i jako funkcionář.

Respekt v neposlední řadě.
Jsou li funkcionáři v komunitě známí lidé z čela sportovních tabulek, není co řešit, Komunita tyto lidi respektuje, je ochotná se od nich učit a přijmout je za svůj vzor. Z člověka, který málo létám nepodává žádné výkony a který se necpal do nějaké funkce, nemůže mít respekt nikdo a takový člověk je jen pro srandu leteckým králíkům:)

Zahraniční komunita vykope, česká se bojí pípnout.
To je zásadní rozdíl mezi ČR a zahraničím. V ČR se do funkce nacpe každý jouda a nikdo proti tomu neprotestuje. V zahraničí by si stejný jouda ani nedovolil kandidovat, protože by jej sportovci vypískali už v okamžiku kandidatury.

Zaveďte pravidlo a nebudete potřebovat volby
Jak výše uvedeno, v zahraničí skupinu funkcionáři tvoří lidé z čela žebříčku výkonů. A co kdybychom měli místo voleb, které jsou vždy stejně zmanipulované, naprosto jasné pravilo? Proč by nemohl předsedou plachtařské komise být minuloroční vítěz CPS, který do svého létání dal nejvíce času, peněz a organizačního umu?

Proč by to nemohl být Ondra Dupal?
Onda Dupal sezonu přehledem vede od jejího začátku. Svědčí to o umu a schopnostech si celý svůj život zorganizovat tak, aby člověk mohl podávat stabilně slušné výkony po celou sezonu. Ondra by samozřejmě byl v první řadě dobrým vzorem a hned v druhé řadě někým, kdo nejlépe ví co dělá a co je potřeba udělat proto, aby se v příští sezoně věci dařily zas o něco lépe..

Nedělejte z toho kovbojku, je to jednoduchá věc.
Myslím si, že se z této věci dělá zbytečně velký problém a přitom jde o jednoduchou věc. Stačí mít v čele lidi, kteří tento sport skutečně dělají, pravidelně obsazují první místa na závodech a hlavně! – nejsou to dodalova tykadla:)
PM
Mácha

Sumasumárum
V jednoduchosti je síla, když se nad věcí zamyslíme, nemůže to ani jinak fungovat. A když se podíváme na situaci v ČR, je s podivem, že některá bezpáteřní individua z komisí dávno sama neodešla..

Komerce v aeroklubech má jasně stanovenou hranici – říká letecký odborník Pavel Mácha

Wednesday, January 23rd, 2013

Na téma komerce v letectví již máme v Aeronovinách dlouhou řadu článků. Ty se však týkaly hlavně vztahu komerce ve velké dopravě a smysluplnosti začínat dnes výcvik dopravního pilota od nuly. Dnes se podíváme na aeroklubovou komerci, která funguje trochu jinak. Odborník na letectví Pavel Mácha se v posledních měsících zúčastnil řady jednání na téma aerokluby a komerce v Evropě. Co z jednání vyplynulo?

Byla stanovena jasná hranice pro komerci v klubech
říká Pavel Mácha a dodává: “Aerokluby po Evropě mají vcelku jasno. Aerokluby si pro sebe zakládají sdružení členů se stejným zájmen – létat levně, udržovat společnou techniku, vzájemně se cvičit. Tedy kluby se zakládají s cílem posunout se dále a výše za pomoci “klubových sil”, nebo jiným slovem efektu “aeroklubismu”. Efekt aeroklubismu začíná být nabourán komercí v okamžiku, kdy aeroklubák přijde na letiště a není pro něho letadlo, protože právě letí komerční let. A to je přesně okamžik, kdy komerce začíná zatlačovat aeroklubismus do kouta.”

Jak se taková situace po světě řeší?
“Dá se říci, že dvěma způsoby. Prvním je zákaz komerce přes víkendy, kdy je jasné, že aeroklubáci budou chtít létat více, než umožňuje kapacita aeroklubu. Druhým způsobem je silný a kvalitní management, který průběžně vyhodnocuje zájem z veřejnosti o komerční lety, zájem z řad aeroklubáků a to všechno nakonec zmixuje s počasím. Je tedy jasné, že při horším počasí moc aeroklubáků mít zájem o létání nebude, je tedy možno vpustit komerci. A naopak, v době silné termiky, musí jít komerce mimo a aeroklubáci musí mít zelenou.” – říká Pavel Mácha.

Sumasumárum
Jak je vidět, nejde o žádnou složitou věc. V ČR se s otázkou pronikající komerce na letiště budeme zabývat v mnohem širším rozsahu, protože je potřeba obojí. Je potřeba i provozovat komerčně, i udržet aeroklubáky ve vzduchu.

Dělat ze čtrnáctiletého kluka vzdušného autobusáka je těžký hřích – říká letecký odborník Pavel Mácha

Friday, January 4th, 2013

Komerce letectví ovládala. Díky lowcostům. Dříve nebo později, touto cestou budou muset jít všichni. Již dnes lze pozorovat aerolinky, jak zarputile tvrdí “my jsme stále klasické”, ale při pohledu na jejich ceny zjistíme, že klasické dávno nejsou a musely se sehnout k lowcostům.

Cena licencí a touha létat
Ty tam jsou ty doby, kdy piloti byli vážení lidé, zráli postupně, byly po nich požadovány vysoké školy a firmy jim platily typový a zaváděcí výcvik. Dnes si to pilot vše musí zaplatit sám.

Nůžky se příliš otevřely
Na jedné straně špičky otevřených nůžek vidíme cenu za výcvik – tři miliony korun. Na druhé straně nástupní plat pilotů dva tisíce eur. Toto rozpětí je neúnosné pro většinu mladých lidí a proto se vracíme ke klasické cestě do létání – postupným vývojem pilota.

Dělat z mladého člověka jen dopravního pilota je hřích!
Takový má názor letecký odborník a instruktor Pavla Mácha a dodává: “Mladý klučina přeci může být leteckým odborníkem. Má před sebou spoustu času. Může se naučit létat na kluzáku, jít na střední a vysokou leteckou školu doma nebo v zahraničí. Pak může být v letectví v podstatě čímkoliv na co si ukáže, nejen pilotem. Cesta je prošlápnutá, dveře jsou otevřené, není co řešit.”

Sumasumárum
Pomalu ale jistě se vracíme do dob, kdy dopravního pilota mohl dělat člověk s leteckým vzděláním. O tom bude další článek.

Vracíme se tam, kde už jsme jednou byli – říká odborník na letectví Pavel Mácha

Thursday, January 3rd, 2013

“Je to dobré, vypadá to moc dobře!” – říká letecký odborník a zároveň dlouholetý letecký instruktor Pavel Mácha. A pokračuje:

Pohnutá historie českého letectví
“Máme strategický plán, to je základ. Plán si klade za cíl vrátit se tam, kde jsme již jednou byli – tedy na špici dění v globálním letectví. Na špici dění se logicky můžete dostat pouze a jen se špičkovými lidmi. Bez nich to Bohu žel nejde. V zahraničí s vyspělým letectvím to tak funguje od prvních dnů letectví. Bohu žel, přes ČR se nám přehnal Svazarm, který dával lidem zadarmo a bez velkého snažení. No a pak ještě mnohem horší úkaz, porevoluční “postvazarm”, jehož hlavní představitelé za pomoci hrubých estébáckých metod pronásledovali a umlčovali leteckou inteligenci, která poukazovala na to, jak porevoluční funkcionáři v dodalově administrativě majetek zbylý po Svazarmu systematicky rozkrádají.”

Obnovili jsme výcvikový systém starých leteckých velmocí
Tu nejhorší práci máme za sebou – říká Pavel Mácha. Převzali jsme moderní osnovy od BGA a BAA, zavedli mezinárodní výměnu zájemců o letectví AirCadets a na úřadech prošlápli cestičku vzájemného uznávání odlétaných hodin našich kadetů v zahraničí. Obnovit tuto starou cestu nebylo jednoduché, proti jejímu znovuzavedení se zvedlo mnoho hlasů. Tyto hlasy však utichly, jakmile jsme předvedli první výsledky z AirCadets a prvni seznamovacilet.cz Letecké velmoci dobře vědí proč jdou touto přirozenou cestou a nám nezbývá nic jiného, než se přiučit a přizpůsobit. Na vlastní výzkum nemáme v tuto chvíli ani čas, ani lidi.

Pavel Mácha prvním kadetem i prvním instruktorem pod BGA
“Nezbylo mi nic jiného, než tu cestičku prošlápnout i přesto, že jsem na kadeta již trochu starý” – říká Pavel Mácha a dodává: “Naopak, na instruktorování mám konečně věk tak akorát. Tvrdím to i přesto, že jsem instruktorem v jiných systémech již více než dvacet let. Bylo velice zajímavé stát se instruktorem také pod BGA, tedy podle vysoce moderních osnov skutečně základního pilotního výcviku, výcviku na kluzácích. Rozdíly jsou skutečně velké!”

Susmasumárum
Jak je vidět, z leteckého odborníka a zároveň oxfordského instruktora Pavla Máchy, čiší optimismus. Uvidíme, jak se budou události vyvíjet v následující sezóně.

Pavel Mácha prvním českým kadetem na zkoušku v UK. Reportáž zde
http://aeronoviny.cz/images/macha_kadet.jpg

Letecký odborník Pavel Mácha radí: Jak se stát odborníkem v leteckém průmyslu?

Thursday, December 27th, 2012

Odpověď na otázku v nadpise je velice jednoduchá. Studovat leteckou školu. Jakou školu, to záleží na Vás, z čeho si vyberete. Pokud si nedokážete vybrat, rádi Vám poskytneme poradenský servis. A z čeho vybírat? Seznam škol neleznete zde: http://www.sclp.cz/jak-se-stat-odbornikem-v-leteckem-prumyslu

Udělá letecký asociál Ivo Lukačovič krok zpět? Letecký odborník Pavel Mácha navrhuje řešení

Thursday, December 27th, 2012

Problém Točná trápí mnoho lidí. Především pak lidi z okolí letiště a samozřejmě také plachtaře, kteří museli z tohoto letiště odejít. Ivo Lukačovič byl díky způsobu, jakým ukončil spolupráci s plachtaři a také kvůli další činnosti na Točné vyhlášen leteckým asociálem. Na názor v této věci jsme se zeptali člověka nejpovolanějšího – leteckého odborníka Pavla Máchy, který byl na tomto letišti před mnoha lety ředitelem. Pavel Mácha nejen odpověděl, ale také navrhl řešení:

“Nebudu dlouho omílat již známá fakta. Věci se mají řešit a ne o nich kecat. Za ideální řešení považuji komunikaci s panem Lukačovičem s cílem zjednat nápravu ve věci. Takže přímé oslovení dopisem:”

Vážený pane,
serverem Aeronoviny.cz jste byl vyhlášen leteckým asociálem roku. Redaktoři Aeronovin Vaše nechvalné jmenování odůvodnili dvěma důvody. Prvním důvodem je způsob, jakým jste doslova vykopal aeroklubáky z “jejich” letiště. V uvozovkách proto, že to je skutečně z historického hlediska jejich letiště, které si po několik generací sami budovali a dlouhá léta spravovali. Tito plachtaři s Vámi údajně dodnes vedou soudní spory. Druhým důvodem je pak skutečnost, že jste na letišti zavedl takové podmínky, kterými jste vyloučil možnost používání letiště běžnou leteckou veřejností. To znamená, že jste nastavil vysoké přistávací poplatky s cílem omezit přílety široké veřejnosti. Vysoké poplatky na svých stránkách odůvodňujete nutností minimálního provozu kvůli hluku, tedy hlukovým závazkem vůči okolním obcím.

Jistě Vám neunikla informace, že jsem byl v roce 1994 ředitelem firmy Točná sro, která tehdy letiště spravovala a provozovala. Znám proto dokonale problémy, které tehdy na letišti panovaly. Byly to nekonečné spory s hygienou o hlukové limity a nekonečné spory o pozemky, které nakonec z části vykoupila Česká pojišťovna. Vy jste oba tyto problémy vyřešil silou peněz a omezeními, které jste zavedl. Bohu žel, omezení, která jste zavedl, se nelíbí české letecké komunitě. Nezlobte se že poučuji, ale na Vašem místě bych se choval jinak. Doporučuji Vám proto následující řešení s cílem spory urovnat a v příštím roce se stát v Aeronovinách leteckou sociální bytostí roku. Můj návrh zní:

Obnovte provoz plachtařů na Točné. V zájmu hlukových bariér okolo letiště provozujte jen navijákový provoz. Kupte nový čtyř, nebo šestibubnový naviják, zaměstnejte trvale dva instruktory a jednoho navijákaře od dubna do konce září. Dohodněte podmínky návratu původních aeroklubáků a další personál čerpejte z těchto aktivistů. Jistě rádi přiloží ruku k dílu.

To je vše. Tímto jednoduchým řešením vrátíte letiště letecké veřejnosti, dále pak plachtařům, kteří na tomto letišti provozovali od jeho vzniku a naučíte spoustu lidí létat. V neposlední řadě, budete zcela jistě vítanou osobou v celé české letecké komunitě.

Věřím, že se nad mým návrhem hluboce zamyslíte a brzo dojdete k závěru, je výhodný jak pro Vás osobně, tak pro celou českou leteckou komunitu.
S pozdravem
Pavel Mácha

Jak se Lukačovič zachová?
To uvidíme! Nicméně od toho máme přeci hlasování, nechme tedy promluvit veřejnost!

Sumasumárum
Pavel Mácha je odborník na slovo vzatý, navíc se zkušenostmi přímo z Točné. Návrh na tichý navijákový provoz a tím obnovení plachtařského provozu na Točné, se nám v redakci Aeronovin zdá velice rozumný. Praha je velké město, jistě by na Točné na základě dobré reklamy velice dobře fungoval produkt Seznamovacilet.cz Uvidíme jak vše dopadne. Příští Vánoce budeme moudřejší..

Tocna Praha

Letecký odborník Pavel Mácha ke svojí démonizaci

Sunday, December 23rd, 2012

Zeptali jsme se leteckého odborníka Pavla Máchy co říká na démonizaci svého jména.

Neuvěřitelné katastrofa žumpa!
Pro normálního člověka je to těžko uvěřitelné! – říká odborník na letectví Pavel Mácha. A pokračuje: Byl jsem vychován v dobré a spořádané rodině. Otec byl přísný, ale spravedlivý. Razil heslo “škoda pohlavku který padne vedle” a to vštěpoval do hlavy i mým učitelům ve školách. Za špatnou věc byl pohlavek, za dobré vysvědčení v dětském věku hračky a materiál na modely letadel, později třeba motorka. Na střední škole výchova k poctivosti pokračovala. Ne však pohlavky, ale neustálým připomínáním hlavní zásady leteckého mechanika: V tom letadle poletí člověk, dělejte svou práci poctivě a dvakráte si ji po sobě zkontrolujte!

Lež pomluva odfláknutá práce – to neznám!
“Jak je vidět z mého dětství a školních let, pojmy jako lež, pomluva, nebo odfláknutá práce mi moje rodiče a škola zařadili mezi smrtelné hříchy. K takové věci bych se nikdy nesnížil, byl jsem vychován trochu jinak – k zásadám slušného chování a respektu ke starším a zkušenějším” – říká Pavel Mácha.

Kdy lež a pomluva dostala zelenou?
“V letectví funguji třicet let a nestačím se divit! V ČR jsem létal deset let. Pět před revolucí, pět po revoluci. Ani před revolucí, ani po revoluci jsem se se lží a pomluvou v letectví nesetkal. Po dvaceti letech v zahraničí se dívám do ČR a najednou vidím, že lež a pomluva má v malém českém letectví řídící úlohu a co víc, máme v českém letectví i “ajťáka”, který se lží a vyráběním pomluv dokonce živí!! To je neuvěřitelné!” – komentuje Pavel Mácha

Neubližuje mi to, stojím za pevným plotem
Na otázku, zda mu nějak ubližuje démonizace jeho jména, odborník na letectví Pavel Mácha odpovídá: “Neubližuje a ublížit nemůže. Prostředí ve kterém se pohybuji, je profesionální a vůči pomluvám imunní. Pomluva je falešná informace, která se nezakládá na pravdě. Nemá nic společného s reálným stavem věci. Ti, kteří pomluvy vyrábějí, dnes už i profesionálně, nemají šanci do profesionálního leteckého prostředí proniknout. Kdyby kdokoliv z mých kolegů naletěl na pomluvu, tedy neověřil by si informaci, byl by to pro něj okamžitý konec kariéry v letectví! Letectví funguje na pravdě a na faktech. V okamžiku, kdy by začalo fungovat na domněnkách a polopravdách, padala by nám všem letadla na hlavy. Vysoký, pevný a dobře chráněný plot s nápisem LETECKÁ PROFESIONALITA mě před těmito věcmi velmi spolehlivě chrání a pokud by se jej někomu podařilo překonat, byl by to konec nejen můj, ale i celého letectví.”

Zejdová premiéra, Mácha repríza
Pavel Mácha dále komentuje: “Děsivé na věci je fakt, že fungování tohoto nástroje je v českém malém letectví naprosto dokonale prokázáno. Bohu žel, držitelku Lilienthalovy medaile Hanu Zejdovou se podařilo funkcionářům AeČR doslova sfouknout z nebe. Když se funkcionářům následně podstrčilo moje jméno, celému leteckému národu na něm ukázkově předvedli, jak to s Hankou udělali, ukázali veškeré nástroje které k tomuto svinstvu použili. Následně ukázali, že je použijí proti komukoliv, kdo se jim zdá nebezpečným pro jejich plány. Ať se nikdo nezlobí, ale to je na zvracení!

Sumasumárum
Podle tvrzení leteckého odborníka Pavla Máchy je lež a pomluva v českém GA novinkou, kterou před revolucí a těsně po ní neznal. Je to tedy záležitost posledních deseti let? Vážení čtenáři Aeronovin, jaký máte na věc názor?

Jiří Dodal

Letecký odborník Pavel Mácha o situaci v českém letectví

Friday, December 21st, 2012

Předchozí článek ukazuje, jak na tom jsme v českém letectví personálně a co všechno se může stát. Šokující událostí je pranýřování neexistujícího Máchy po dobu čtyř let. Jak a proč se to mohlo stát? Na to jsme se optali skutečného Pavla Máchy, odborníka na letectví, který říká:

Celková situace
Celková situace v českém letectví je poměrně jednoduchá. České letectví funguje na principech ICAO sto let. V jeho historii bylo řízeno kde kým. Českým státem, Hitlerem, pak z Moskvy, dnes je to komise v Bruselu a její výkonný orgán v Německu – EASA. Jak je vidět, na rozdíl od amerického letectví, už české letectví řídil kde kdo. Je to špatně? Budete se divit, ale není! – říká letecký odborník Pavel Mácha.

Úředníci v klíčových postech státu
UCL MDČR OCL UZPLN – všechno jsou to páni letci vybraní kdysi Moskvou. Tedy většinou piloti, profesionálové s leteckým vzděláním, kteří sloužili minulému režimu, který řídila Moskva. Jsou to úředníci vybraní minulým režimem a přesto slouží EASA na jedničku. Jak je to možné? Pravdivá odpověď je jen jedna. Komunistický režim si uměl vybrat dobré a spolehlivé lidi a ty pak vycvičil k letectví, dal jim potřebné letecké vzdělání. Udělal z nich letecké profesionály. Těmto lidem je jedno, zda jim velí letecká Moskva, nebo letecký Brusel. Jsou to prostě letecky vzdělaní a dobře vycvičení lidé, vhodní pro složitý systém jakým je letectví bezesporu je.

Došlo ke krásnému pradoxu
“Drž hubu a krok” bylo heslo Moskvy. “Papežštější než papež”, říkáme dnes státním úředníkům v letectví. Tedy těm samým, kteří vykonávají příkazy z Bruselu s naprostou oddaností tak, jako tomu kdysi byli navyklí v dobách, kdy příkazy chodily z Moskvy. A máme tu krásný paradox. České úřady jsou v Bruselu hodnoceny jako nejlepší a tomu také odpovídá výsledek! Nula v leteckých nehodách “na velkých” za minulý rok, je nejlepším potvrzením a nejlepší vizitkou. Tito lidé prostě profesionálně slouží globálnímu letectví a je jim jedno, kdo jim velí. To samé paradoxně však nelze říci o leteckých úřadech ve “starých” státech EU, jejichž letečtí úředníci využívají možnosti národní úpravy často až na krev a tím se snaží udržet národní zvyklosti. Z pohledu vlastních pilotů je to dobře, protože se buď nezmění nic, nebo jen málo. Z pohledu komise ES a EASA je to velký problém, protože institut “národní úleva” je zneužíván a zpomaluje aplikaci nových poznatků do letectví. Lidem se holt změny nelíbí a jakmile jim dáte šanci změnu neudělat, nebo ji udělat jen částečně, hned ji využijí – říká Pavel Mácha.

Státní letečtí úředníci nejsou vidět
A to je moc velká chyba – říká Pavel Mácha. Všude v zahraničí jsou letečtí úředníci vidět 100xvíce. Běžné a letecké veřejnosti pravidelně poskytují kvalitní informace z první ruky v lidské, nikoliv letecko-úřední mluvě. Čeští úředníci s veřejností vůbec nepracují a jsou raději, když se na jejich práci moc lidově řečeno nesvítí. Vyjímkou je prvotinka-akce “Přemýšlej doletíš”, která je nadšeně přijímána leteckou profesionální, odbornou i laickou veřejností. To je zatím moc málo..

Odborná letecká veřejnost
Jelikož státní letecké úřednictvo není vidět, jeho místo zajímají samozvaní odborníci – říká Pavel Mácha. Jsou to lidé z řad odborné letecké veřejnosti, tedy v letectví nevzdělaní, licencovaní lidé, kteří tomu alespoň trochu rozumí a nebojí se vystoupit na veřejnosti. Bohu žel, primární příčinou jejich vystoupení je předvést se, namastit si ego, ale to je také vše. Nezůstává za nimi žádná odvedená práce, jejich projekty končí většinou ostudou, která ze za nimi táhne řadu měsíců. Jak se ukázalo na případu “panák Mácha” tito lidé jsou velice náchylní k přijímání falešných informací, jsou schopni i po dobu několika let stíhat neexistují chiméru a svoje závěry následně předkládat veřejnosti jako pravdu odborníků. A to je velmi zlé, pro celou leteckou komunitu velmi nebezpečný jev!!

Pověřená tragédie
V Čechách došlo k podivnému, ve světě raritnímu experimentu. LAA a AeČR jsou pověřenými organizacemi ke správě segmentů letectví. Po letech se jasně ukázalo, že správa neslouží lidem, ale jednotlivcům, kteří se protlačili na klíčové posty v těchto organizacích. Členská základna v obou organizacích nemá vliv na nic, je plně ovládnuta a slouží jako primární důvod v žádostech o státní dotace. Ačkoliv je tato skutečnost již na mnoha případech prokázána, stát na ni nereaguje a dále tyto pověřené organizace dotuje mnoha miliony korun ročně.. Je to nevýhodné jak pro celou leteckou komunitu, tak pro stát. Obzvlášť v poslední době bylo veřejnosti serverem Aeronoviny odhaleno jádro fungování věci. Ono pověření je jen a jen bojem o ty stoličky, ze kterých se rozhoduje kam půjdou peníze získané z dotací od státu a vybrané od členské základny. Bohu žel se také prokázalo, že tito lidé ve “volených orgánech” neváhají k udržení svých stoliček použít jakýchkoliv praktik, včetně těch kriminálních. A to je v letectví opravdová tragédie. A Bohu žel podruhé, se také prokázalo, že stejné kriminální praktiky používají i “volení” statutáři na jednotlivých letištích , kteří se ve volených funkcích zázračně drží někdy i třicet let. Každý si jistě domyslí, jak se po mnoho minulých let v klubech “demokraticky” volilo..

Laická letecká veřejnost
Letecký odborník Pavel Mácha sleduje situaci českém letectví více než 30 let. Říká, že klíčovým problémem dneška je již shora uvedený problém – nevýraznost a “mlčenlivost” leteckých úřadů. Letecké úřady nekomunikují s veřejností tak, jako je tomu jinde v zahraničí. A to je velká chyba, protože mlčení profesionálů je pak vyplněno mluvou těch, kteří do organizace letectví nemají co mluvit. Nemají k tomu mandát ani vzdělání.

Sumasumárum
Shrnuto a podtrženo, není to tak zlé jak se zdá – říká letecký odborník Pavel Mácha. Čeští letečtí úředníci v klíčových funkcích jsou dobří – to je potvrzený fakt. Ty je potřeba podpořit a dát jim více prostoru na veřejnosti, protože poskytují kvalitní a ověřené informace. Naopak, experimenty s pověřováním letecké správy je potřeba co nejdříve zrušit. Aby v tak malém státě spravovaly letectví tři organizace, to je nevídané, směšné, absurdní a ekonomicky nevýhodné. Navíc se kolem těchto správních postů odehrávají nechutné boje s kriminálním pozadím. A to už do letectví opravdu nepatří!

Rada

Mladí piloti chtějí rychle benefity a proto padají do osidel lichvy – říká odborník na letectví Pavel Mácha

Friday, December 21st, 2012

Českým leteckým Interentem zacloumal případ mladého pilota, který se údajně propadá do osidel lichvářů. Optali jsme se tedy leteckého odborníka Pavla Máchy na jeho názor na věc.

Mladí neumí posoudit risk
Bylo a bývávalo, že se pilot dostal do dopravného letadla postupnou cestou. Komerce zařídila, že to jde dnes z ulice i za necelý rok. Komerce potřebovala lidi do kokpitů, tak si našla cestičku jak to udělat. Dokonce není ani problémem fakt, že dnes stojí výcvik včetně typové zkoušky tři miliony korun. Šikovně nastavená dohoda s bankou a hloupí mladí kluci, kteří se již vidí v pouťové uniformě pilota, lehce splní strategický cíl – zisk velké FTO. Zákonitě, mladý člověk nemá tolik životních zkušeností, aby si dokázal spočítat risk a dokázal myslet na zadní kolečka. A podepíše pro něj nevýhodný úvěr.

Neví co je čeká a zda je práce bude bavit
Úvěr je podepsaný, výcvik proběhne za pár měsíců a pak přijde realita. Pro některé piloty tvrdá a brutální. Tvrdá a brutální hlavně pro kluky ze sociálně slabších rodin.

Jednoduchá matematika
3 miliony korun je 120 tisíc Eur. Podívejme se na jednoduchý příklad. Reálný nástupní plat mladého pilota díky lowcostům již klesl pod 2000 Eur. Splátky polknou 1500 Eur. Pilot má perspektivu života na 80 měsíců, to je přes šest let, velice pochmurnou. Aby mohl fungovat, potřebuje byt, auto, stravu a další potřebné věci k výkonu práce. To vše za 500 Eur? A kde je společenský život?

Banka už nedá, přichází lichva
Mladý pilot v bance nezíská další úvěr ani náhodou. Je registrován v bankovním registru. Ideální předpoklad je, že si 80 měsíců skutečně udrží práci, nenastanou komplikace, které znamenají žádost o odklad splátek a tím pádem další poplatky bance. Jenže z 500 Eur se žít nedá. Pokud pilot není svobodný a ze sociálně silné rodiny která ho pár let podrží nad vodou, na řadu přijde lichva, kterou moc nezajímá, zda mladý pilot má úvěry jinde. Je to přeci pilot a létá u známé společnosti, tak proč by neplatil? – řekne si lichvář a půjčí peníze. Pouťová uniforma dokáže divy!

Kolečko lichvy se rozjíždí!
Pilot si půjčí od lichvářské společnosti. To je na krátkou dobu na velký úrok. Má peníze v ruce, vše se zdá skvělé! Z platu mu 500 zůstává, k tomu přidá peníze z úvěru. Začne tedy nakupovat pilotní benefity. Ty začínají u kvalitních brýlí, hodinek, přes nový mobil, laptop, luxusní auto a pronajatý skvělý byt. Peníze se rozkutálejí co nevidět, přijde “rána hlavou do zdi” Zbylá pětistovka, která tvořila zisk po odpočtení splátek z výplaty, padne na splácení úvěru od lichváře. A pilot je na dně! Nezbývá mu než sehnat pomoc rodiny, nebo opět požádat o pomoc lichváře. A co se děje pak? Pak se již úvěrem splácí úvěry a to je konec pilotův. Následují exekuce, ostuda, zablokované účty a další legrácky, které tyto nepříjemné situace provázejí. Rostou dluhy, rostou úroky, akumulují se soudní poplatky a pokuty za nesplacené úvěry. Z původních šesti let, se šance splatit dluhy pomalu, ale jistě, posunuje někam k důchodové hranici. Pilot se stal obětí peněz…

Sumasumárum
Co mladým pilotům poradit? Rada je jednoduchá. Doba je taková jaká je – zlá. Pilotů je spousta, nejen s typovkami, ale i takových, kteří jsou schopni si navíc zaplatit i zácvik. Cena výcviku vysoká, následný plat malý a konkurence veliká. Jednoduše řečeno, létání je dnes byznys o ničem! Poměr vkladů a výnosů je velice nepříznivý a perspektiva do budoucnosti je velice mlhavá. Proto mladí lidé pozor, nedělejte si iluze, že po získání práce rychle splatíte svoje dluhy. Je to iluze! Než splatíte dluhy za výcvik, na peníze pro vlastní použití si dlouhá léta nesáhnete.. A mladý člověk chce přeci žít naplno!

Letecký odborník Pavel Mácha upozorňuje: Rejstřík LAA je neveřejný dodnes! Duplicita činností LAA trvá!

Wednesday, December 19th, 2012

Po roce 1989 se u nás rozdrobilo organizované sportovní letectví z původního Aeroklubu Svazarmu na několik menších organizací. Za nástupce prvorepublikové Masarykovy letecké ligy se označila nově vzniklá Letecká amatérská asociace, vznikl Balónový svaz, objevila se celá spousta nových subjektů a společenských organizací, které dohromady tvoří totéž – neformální společenství amatérsky a rekreačně létajících pilotů.

Jistě nemá cenu se zamýšlet, zda je potřebná vůbec nějaká organizace leteckého sportu, protože nepochybně potřebná je. Otázkou však je, zda je zapotřebí několika různých organizací, které v podstatě dělají stejnou nebo podobnou činnost – stanovují pravidla létání pro svoji specializaci, vedou rejstříky pilotů i letadel, v některých případech dozorují výrobu a suplují tak státní úřad. Přitom některé to dělají jen amatérsky. Úřednický aparát vydržuje desítky, možná stovky pracovníků, inspektorů a jiných úředníků, o jejichž žádoucím množství se dá často zapochybovat. Rejstřík pilotů a letadel se vede na Úřadu pro civilní letectví, další úplně stejné rejstříky pro oblast sportovních létajících zařízení (SLZ) vede Letecká amatérská organizace ČR (LAA ČR). Pro totožnou činnost existují vedle sebe dva subjekty, do nichž proudí státní peníze, v případě LAA ČR ještě na její činnost doplácejí peníze majitelé SLZ a příslušných průkazů způsobilosti. Existují vedle sebe dva databázové systémy, mezi nimiž neexistuje výměna dat. Existují dvě skupiny pracovníků rejstříků, které vykonávají stejný typ práce. Ke škodě nás, ultralehkých pilotů, je rejstřík letadel vedených LAA neveřejný na rozdíl od toho, který vede UCL.

Hlasitost, s jakou si LAA ČR uzurpuje právo spravovat rejstříky SLZ a pilotů, určovat pravidla létání, jmenovat instruktory a stanovovat pravidla (prakticky nekontrolovatelná) přezkušování a kvalifikování, dává najevo, že této amatérské organizaci jde především o zachování vlastních židlí a výživu několika pracovníků ústředí. Řadovým pilotům je totiž srdečně jedno, jestli jim pilotní průkaz vystaví ÚCL anebo LAA. Zato v pravidelných měsíčních intervalech burácí hlásná trouba LAA ČR, časopis Pilot, jaké hrůzy by čekaly piloty SLZ, kdyby přešli pod správu ÚCL. Je však otázka, nakolik jsou takové výkřiky pravdou a zda by si amatérští piloti skutečně pohoršili, kdyby skládali pilotní zkoušky na ÚCL a tamtéž by jim byly prodlužovány pilotní průkazy. Tisíce pilotů větroňů, sportovních letadel a balónů absolvují své pilotní zkoušky právě na ÚCL a jde to bez problémů.

Co by nastalo, kdyby ministerstvo dopravy neudělilo pověření ke správní činnosti LAA ČR? Piloti SLZ by byli přezkušováni inspektory z ÚCL, museli by znát standardní znalosti jako ostatní sportovní či soukromí piloti, nedocházelo by k tolika excesům z neznalosti a občan by nepřispíval ze svých daní na deset či dvanáct zbytečných pracovníků. Představitelé amatérské společenské organizace by se museli živit sami a ne vnucovat svoji existenci tomuto státu, z něhož každoročně odčerpávají štědré milióny a svoji existenci si zdůvodňují deklaracemi o své nepostradatelnosti.

Jestliže může Aeroklub ČR fungovat tak, že je pouze společenskou organizací, která zajišťuje určité podmínky pro rozvoj sportu a podílí se na organizaci klubového života, zatímco tvorbu předpisů či správu databáze pilotů a letadel přenechává odbornému úřadu, proč tak nečiní také Letecká amatérská organizace? A proč se k tomu razantněji nepostaví státní úředníci, kteří v těchto věcech rozhodují? Jak je možné, že je často veden výcvik na značně amatérské až diletantské úrovni, že přezkušují lidé bez hlubšího vzdělání a řádné kvalifikace v oboru (kvalifikaci podle not LAA lze těžko považovat za způsobilou), že nehody vyšetřují odborně nezpůsobilí amatérští inspektoři.

Tím také vyvstává otázka, jaký přínos ve státní správě, o kterou LAA ČR tak hodně usiluje, tato organizace má. Rejstříky vést nemusí, to lehce převezme ÚCL. Stanovuje vlastní tzv. předpisy (nazývají se směrnice), které ale nesmí být v rozporu s platnými leteckými předpisy, zejména L-2 (Pravidla létání). Nebylo by tedy lepší jen doplnit tyto „velké“ předpisy o paragrafy, týkající se SLZ? A co jiného do všeobecného letectví vlastně LAA přinesla? V časopisu Pilot 11/2006 na straně 8 bezelstně přiznává Jiří Koubík, ředitel správy LAA ČR, že výsledky jeho práce (týkající se likvidačních částek za pojištění letadel) jsou nulové a mohutně vypočítává, co všechno nedokázal. Bohužel.

Evropa se mění, vznikají nová pravidla a nové předpisy, nová organizace celoevropského létání. Je k tomu zapotřebí spolupráce všech leteckých odborníků ze všech zúčastněných zemí EU, kteří jsou v evropských úřadech respektováni. Amatérským sdružením se nedaří v Evropě získat žádný větší respekt, což se následně projevuje tak, jak píše Koubík – „nepodařilo se“, „bezvýsledně“, „bez uspokojivého výsledku“. Není tedy vydržování neefektivních organizací jen vyhazováním peněz, státních i soukromých?

A teď pozor vážení čtenáři Aeronovin! Článek vyšel na Aerowebu http://www.aeroweb.cz/print.asp?ID=579 v roce 2006! Při pohledu na stránky http://www.uzpln.cz/cs/soucasnost zjistíme informaci “rejstřík LAA není dosud dostupný” Halo kde jsme?? Komu to zase nevyhovovalo? Kolik je na výše uvedeném článku z roku 2006 pravdy?

Posíláme dotaz na ředitelství UZPLN a velice s těšíme na odpověď.