Archive for the ‘NČPK’ Category

Navijákům v Česku odzvonilo?

Monday, November 9th, 2009

Čím dál více začínajících pilotů chápe, že zkušenost z bezmotorového létání na kluzáku je jedním ze základních požadavků k dalšímu bezpečnému lítání. Proč je tomu tak, už bylo napsáno ve starších článcích dostatečně. Nadšenec musí být pilotem a ne strojníkem:) Přes NČPK jsem zorganizoval mnoho seznamováků zájemcům na dálku, avšak úplně nejvíce radosti mi přináší možnost posadit si studenta do větroně sám a šup s ním do tisíce metrů.

To se mi podařilo i minulý týden, potkali jsem se ve správném čase, na správném místě, za dobrého počasí. Měl jsem po ruce akrobatickou ASK-21, následovalo krátké přeškolení, vypsání pojistky a pome na start. Pilot PPL, nalétáno 70 hodin, po přistání štěstím bez sebe jak si zalétal, chrlící jeden dojem za druhým tak, jako každý člověk, který v kluzáku nikdy předtím neseděl. I když motoráři viděli větroň mnohokrát, vždy komentář končí překvapením, že nečekali jak dlouho to vydrží ve vzduchu a co všechno se dá z pouhých 1000 metrů v podvečer v čisté bez stoupáků uletět. Třešničkou na dortu pro pilota pak je zjištění, že první seznamovák platila NČPK.

Tím všas hezká stránka věci Bohu žel končí, přichází na řadu zodpovězení nerudovské otázku kam s ním…. Plachtařská koudel pod zadkem pilota nadšence hoří a rád by na navijáky odlétat si osnovu přes mimořádky do sola. Seznamováky už pořádám 10 let. Posledních pět let však pozoruji slábnoucí provoz navijáků v celé ČR. Příčinu vidím ve těchto faktorech
– povolení ULL vlekat
Otevřeně říkám, že když vidím Blaníka ve dvojím pověšeného za dýchavičným ULL jak se horko těžko odlepí na konci prahu dráhy, raději se nedívám….

– navijáky jsou staré, roste náročnost na údržbu, zřejmě klesá počet šikovných navijákařů. Ano, za plyn navijáku není možné posadit každého kdo šel kolem. K navijákování je potřeba cit, navijáku rozumět, umět zaplést lano – prostě není to jen nastartovat a dát tomu plnej céres..

– asi nejdůležitější je ekononomická stránka věci. Celodenní navijákování a okruhy po 5 minuntách nepřinese aeroklubu takovou tržbu, jako půlhodinové aerovleky + prodej hodin vlečné.

– posledním faktorem je zkostnatělý předpis v ČR. Už by se mohl konečně také změnit. V zahraničí se běžně lítají navijáky ve složení traktorista/navijákař v jedné osobě, startér/podrž-křídlo v osobě druhé. Startér držící křídlo zároveň dálkově ovládá světelnou rampu. To není nic jného, než stojan s dvěma světly a majákem uprostřed. Startér zvedne křídlo, dálkovým ovladačem zapne maják, povel pro navijákaře nastartovat. Pak startér zapne blikání pravého či levého světla a navijákař napíná. Když je napnuto, startér přepne na trvalý svit a může se letět. Viděl jsem i létání bez světelné rampy jen s vysílačkama, ale tam končí domluva v okamžiku, kdy navijákař přidá plný plyn. Hluk navijáku překoná i sluchátka. Za mnohem rozumější považuji světelnou rampu kombinovanou či pojištěnou radiostanicí. Tolik můj názor, čeští plachtaři jistě vědí nejlépe, kde je pes zakopán a zda je vůbec snaha věci řešit a napravit k modernější a funkční podobě.

Pro mě výše uvedené znamená, že po seznamováku aerovlekem nemám kam poslat lidi na další plachtařský výcvik. Zajímají mě hlavně plachtařská letiště v blízkosti Prahy, Brna a Ostravy, kde se pravidelně v sobotu či v neděli pokud počasí dovolí, rozbaluje naviják. Pokud o takovém letišti víte, napište mi prosím.. Pokud v ČR nenajdu, není problém zorganizovat někde v zahraničí týdenní camp v aeroklubu, kde mají pěti a vícebubnový hydro-naviják. Kdo takový provoz viděl a zažil, jistě nestačil zírat co je to za cvrkot a zároveň pohodu navijákového provozu 🙂 Naviják na obrázku je superinteligentní procesorem řízená mašinka, která dokáže při silném větru (tupém pilotovi) přerušit tah a “popustit” kousek lana zpět, nasimulovat přetržení lana, umírání tahu a další podobné mimořádky.
5 winch

A zbývá fotografie dalšího mezi plachtaře nadací vystřeleného pilota 🙂
ASK-21 seznamovak

NČPK slaví 10 let své činnosti.

Saturday, August 8th, 2009

NČPK vznikla spontánně po zveřejnění mého prvního článku v L+K. Byly na něj euforické reakce jak zpět do redakce L+K, tak v mém maiboxu. Měl jsem z článku samozřejmě radost, i Honza Brskovský odvedl skvělou práci.
http://aeronoviny.cz/images/strana1.jpg
http://aeronoviny.cz/images/strana2.jpg
http://aeronoviny.cz/images/strana3.jpg
Hned jsme začal připravovat další články o létání u filmu a kaskaděřině. Dlouhé povídání, usměvné příhody, krásné záběry z létání akrobacie s vrtulníky a velkými dopravními letadly. Akrobacie jak s vrtulníky tak s vysloužilými boeingy byla na tu dobu něco nevídaného, byly to super články. Dnes už kaskadéři nejsou téměř potřeba, akro s vrtulníkem mrskají běžní piloti Redbull teamu jen to fičí a ladnou akrobacii s dopraváky zvládají počítačové triky lépe, než je tomu v realitě.

Bohu žel, jako blesk z čitého nebe psaní přerušila událost, která stála tři mladé české kluky život. Dokončené kaskadérské články letěly do koše a místo nich jsem do redakce L+K musel poslat mnohem smutnější a na toto téma poslední článek.
http://aeronoviny.cz/images/clanek2_1.gif
http://aeronoviny.cz/images/clanek_2_2.jpg
Od té doby jsem o filmové kaskadéřině nenapsal ani čárku a nemíním tento závazek porušit ani v budoucnosti. Mnohokrát jsme se přesvědšil o skutečnosti, že některým především mladým lidem stačí přečtení jednoho článku k tomu, aby se přestali kontrolovat a zkoušeli máchu v americe na prvním letadle, co jim přijde do ruky. Opět Bohu žel, jak uvidíte v závěru článku, tři mrtví kluci nebyli poslední. Pojďme však popřádku.

Za 10 let komunikace s adepty létání v zahraničí jsem nasbíral sposutu zkušeností z chování lidí za hranicemi ČR. Rukama mi prošla dlouhá řada českých pilotů, kteří své štěstí zkusili za hranicemi všedních dnů v USA i jinde v jiných částech Země.
Pokud existuje nějaký klíč jak tyto lidi zařadit , tak je jím schopnost manažerovat sebe sama v cizím prostředí. Lidi pak podle tohoto klíče lze snadno rozdělit do následujících kategoriií, pěkně jako ve škole.
1. Top manažeři. Našli si sami informace a kontakty, sami vycestovali, vystudovali a létají doma nebo v zahraničí. Buď o nich nevím vůbec, nebo jen z doslechu či z náhodného setkání. Kdybyste pánové byli všichni takoví, tak tento blog zaručeně neexistuje;)
2. Šikovní manažeři. Našli si informace, ověřili si u mě vše potřebné a v průběhu výcviku mi pravidelně reportovali svoje úspěchy. V případě neúspěchů žádali o rady a společně jsme řešili ojedinělý problém.
3. Slabší manažeři. Vedl jsem je za ručičku, horko těžko si odlétali vše potřebné a rychle se vrátili domů. Dnes mají v ČR školy v pronajatých aeroklubových hangárech a jsou to největší bouchači co létali v americe, ale daří se jim 😀
4. Troubové. To jsou Ti, co když viděli kolik je to práce a námahy létat v USA, zkusili nelegální cestu. Práce na černo, podvod se svatbou, falšování víz či dokladů a podobné kousky. Pro mě to znamenalo vždy to samé – když to nebylo daleko, sednout do auta, jet na policii nebo k soudu a překládat rozhodnutí soudu většinou o zrušení víz a nařízené deportaci. Nelétali v USA vůbec nebo jen málo, po návratu do ČR u létání nezůstali a pokud ano, mají malé, rádoby levné školičky a emoce ožulených zákazníků na diskuzích jasně ukazují, o které z nich jde;)

5. Sebevrazi. Nezvládnutá euforie z obrovského prostoru, volnosti, množství letadel a neomezené důvěry v půjčovnách letadel. Tři kluci co se zabili při pokusu o akrobacii s Cessnou, byli jen smutným začátkem v řadě případů úmrtí lidí z ČR o kterých jsem sa dozvěděl z doslechu nebo z médií. Přecenění schopností, lhaní v půjčovně o zkušenosti s typem a jiné triky, které nevyšly a stály holý život. To je druhá stránka ameriky. V USA se hraje na důvěru a ta je Bohu žel, často „podmáznutá“ jízlivým svinstvem kalibru nejtěžsího. Obsluha půjčovny tuší, že cizinec s letadlem nikdy neletěl a že se pravděpodobně zabije. Ale podepsal nájemní smlouvu, potvrdil že má typovku a nálet na typu, tak ať letí a zabije se. Konečně dosteneme za staré neprodejné letadlo zaplaceno od pojišťovny. Je to jeho problém. Je to totiž to samé, jako když si v Evropě půjčujete auto. Zaměstanec Vám také auto vydá jen proti řidičáku, podepíšete smlouvu a také ho nezajímá, zda jste vůbec kdy v životě seděli v autě a zda se zbijete hned při pokusu vyjet na dálnici z parkoviště u letiště. Je to Váš problém oni to mají pojištěné..

Ano, i to je amerika. Neznalost úkonů, do špatné plohy nebo vůbec otevřený palivový ventil, éro „chcípne“ přesně nad koncem dráhy a pokus o vzlet pokračuje pokusem o zatáčku zpět na dráhu a mění se v ohnivou kouli po nárazu do země. Nejen Češi, ale Rusi, Maďaři Poláci a piloti z dalších postkomunistických zemí doplácejí na nezvládnutí svobody svými životy. V americe si prostě každý zodpovídá sám za sebe.

July 3rd, 2009 je datum, kdy vyšel první článek v tomto blogu. Uplynul měsíc a historie se opakuje. Opět dostávám euforické maily s poděkováním o otevřené cestě k profesionálnímu létání. Ale tím to končí, mrtví již nebudou. Jak to? Změnil jsem téma . Místo praktického létání budu psát o školách, typovkách teoretické přípravě a orientaci v Systému v průběhu hledání práce. Tady máte pole otevřené, tady mě také zkoušejte dohnat, tady budu velmi rád, když mě nekdo předběhne, nebo alepsoň bude napodobovat. Tady se totiž nikomu nemůže nic stát. Tak s radostí do toho, vahazov od zkoušky na zahraniční univerzitě nebo letecké akademii ještě nikoho život nestál. Tady poďte za mnou, tady mě napodobujte kolik hrdlo ráčí..
Nezbývá než věřit, že za dalších 10 let se cesta do Systému kterou dnes ukazuji, stane takovou samozřejmostí, že už nebude tento blog ani potřeba:) Všichni piloti se přesunou do kategorie 1 a po všech českých pilotech se na trhu jen zapráší. To bude pro mě největší odměnou;) Učte se! Učte se! Učte se!
Pesimistům a anonymům z diskuzí co tomuto cíli nevěří, mohu říci jen jedno: Snažte se to lítat aspoň na čtyřku, ať Vám zbyde alespoň holá šance se polepšit..
Zítra si dáme k narozeninám blonďatou pilotku Olinku z Oxfordu 😉

Přes Blaníka do ULZ pro jisté ATPL – stačí konat.

Saturday, July 25th, 2009

Diskuze je otevřena doslova pár hodin, ale už mám několik požadavků na snížení laťky pro registraci. Nesnížím a tečka. Lidí, kteří o létání jen sní a píší o tom několik let sáhodlouhé příspěvky, jsou plné diskuze. Zvyšte výkon pánové, zvedněte zadky od počítačů, jděte na nejbližší letiště a začněte úplně normálně a jednoduše lítat. O nic víc nejde.

Rad zkušenějších na diskuzích je až dost. Další rady zkušených jsou zbytečným plýtváním času a je to plácání do vody provázené ztrátou času. Argumenty proč to nejde, jsou tři a stále stejné: je to drahé, nevím jestli mi pude lítání, nevím jestli projdu ULZ. Drahé to rozhodně není. Že to je drahé, je pouze argument CZALPy a úmyslně vybudovaná iluze pro naivní veřejnost, které nedojde, že vzhledem k výplatě pilota po výcviku, je to úplně zadarmo. Uvědomte si, že řidiči dálkového autobusu také trval “výcvik” na malém a pak větším kamionu několik let a až pak dostal možnost jezdit s autobusem a vozit lidi. A o co je úplné tabu, které vzdušní autobusáci vůbec neradi slyší, je skutečnost, že silniční autobus může člověk řídit až od 21 let, zatímco u dopravního letadla je limit pouhých 18 let. Dostat se za pomocí dnešního bankově-rychlokvaškového systému do kokpitu “bulíka” v 19 letech a rozhodovat o životech 200 lidí na palubě, není moc velký problém.

Ale pozor! Jaká je rychlost návratu vložených prostředků u pilota a jaká u řidiče autobusu? Nejde o čísla, ale o poměry! A ty pilotní, jsou přehnané a vskutku nesmyslné nadpoměry. Důvod, proč se začaly točit okolo výplat pilotů velké a nesmyslné peníze, tu teď nebudu řešit. Situace je jaká je, je potřeba konat, dokud tento nesmysl funguje a k řidičáku na vzdušný autobus se dá přijít levněji, než je tomu u silničního autobusu. Až se udomácní požadavek na typovku už při přijímacím pohovoru, půjde to ještě hůř.

Takže pokud chcete na diskuzi, KONEJTE a nelamentujte! Pokud se rozhodnete teď a v tuto chvíli, nebo už jste dávno rozhodnutí, jděte do aeroklubu nebo firmy s požadavkem o odlétání osnovy na Blaníku alespoň do úlohy “mimořádky” Tím zjistíte, zda máte k létání talent a zažíváte euforii z letu, nebo zda klouzavý let lámete přes koleno se zaťatými zuby a půlhodiny po letu ještě nejste ve své kůži. Po prvním startu s Blaníkem Vám s nadšením udělám registraci na foru. A to může být třeba už příští týden v sobotu. Pokud po dolétání mimořádek zjistíte, že platí první případ, jděte do ULZetu na prohlídku 1. třídy a zkuste ji projít. Pokud na ní uspějete, NIC už nebrání tomu, abyste za nějaký čas dosáhli svého snu. Toto je nejjistější a nejlevnější cesta jak začít. Peníze nejsou vůbec problém, protože cest, jak je na další výcvik získat, je mnoho. Opakuji, konejte, čas běží, na peníze v tuto chvíli zapomeňte, ULZ a výcvik na Blaníku zaplatí každý pracující člověk s průměrným platem. V případě že nepracujete, rodiče jistě více potěší vidět Vás jak si jdete za svým snem na letišti místo vysedáváním za počítačem nebo v hospodě a rádi Vás podpoří.
Pokud máte pochybnosti o svém zdraví, není problém dva základní body prohodit a nejdříve si dojít na ULZ pro první třídu a až pak začít výcvik na Blaníku. Přeji mnoho štěstí k prvnímu vykročení.

Nová diskuze pro adepty na dráhu profesionálního pilota

Wednesday, July 22nd, 2009

Bohu žel, jak z předcházejícího článku plyne, test slibně vypadající diskuze na airways.cz ukázal, že to touto cestou nepude. Admin na Airways.cz sice bez problémů a promptně “vyskakující luční kobylky” zvládá, ale falešným zprávám pod anonymními přezdívkami zabránit nedokáže. To je chyba v systému diskuze airways.cz kterou už asi těžko opraví. Tyto věci je potřeba ošetřit na začátku, takže nám nezbývá nic jiného, než vlastní přímá a otevřená diskuze kde se můžeme podlým a nechutným praktikám snadno vyhnout.

Přímá registrace je zde zablokována. Žádosti proto zasílejte na info(at)aeronoviny.cz Registrovat se mohou piloti, kteří mají v úmyslu stát se profesionálním pilotem a už pro splnění svého snu udělali první krůčky. Minimální podmínkou registrace již probíhající výcvik alespoň na kluzáku doma nebo v zahraničí. Toto forum není o tom,jak se stát pilotem kluzáku. Otázka jak se stát pilotem je v googlu zodpovězena tisíckrát ve všech jazycích a tady by jen zdržovala. . K registraci je potřeba celé jméno a příjmení, fotografii, město kde žijete nebo letiště kde létáte. Sen stát se pilotem je veliký a cíl se zdá v počátku velmi vzdálený. Nemá proto cenu ztrácet čas v anonymních diskuzích. Profesionální pilot musí být čestný, zodpovědný a přímý člověk, který se nesmí stydět za svůj názor.
Takže hurá na věc, kdo máte zájem se dostat do Systému, nebo už v něm jste a také jste ochotni pomoci radou a zkušeností, hlaste se.
Co jsou luční kobylky najdete už ve foru.
http://aeronoviny.cz/forum/