1) Each member state should designate an appropriate authority with its administration to be responsible for the development implementation and maintenance of a national aviation security programme. This programme should apply to all international civil air transport including aircraft engaged solely in the carriage of cargo and yet to domestic flights at the discretion of each member state.
2) Contracting States have the obligation to inform ICAO about differences or non-compliance with standards in any of the Annexes to the convention.
Tolik dva body z ICAO regulí. Po přečtení příběhu z Příbrami, si dovolím položit otázku řediteli UCL, zda už nahlásil na ICAO světovou anomálii – odchylku od standartu, kterou ještě nikde jistě neviděli 😉 Aby MDČR došlo k závěru, že ani jeden provozovatel nesplňuje podmínky k udělení provozního povolení a “někdo” z úředníků na UCL přesto toto povolení vydal, to je vskutku nevídané.
Pojďme se podívat, jak se by se tento problém řešil ve světě:
Mediace na úrovni subjektů ve sporu:
Mediace je vynikajícím prostředkem pro řešení konfliktů. Mediátor, nebo mediační služba ve složitějším případě, kdy je do problému zataženo více subjektů. Po prozkoumání všech okolností v tomto případě, vyloučeno. Odpůrce hraje na čas, je neoblomný, současná situace mu více než vyhovuje a těží z ní.
Mediace na úrovni úřední:
V případě, že by existovala nějaká možnost dohody přímo mezi žalobcem a žalujícím, šlo by soudu, MDČR a UCL předkládat možná řešení a spory rychle ukončit, nebo alespoň zkrátit jejich trvání a také náklady na ně. Co zbývá v tomto případě? Naděje svítá ve svolání schůzky mezi ředitelem UCL panem Radou, ředitelem odboru civ.letectví MD p.Štolcem a panem Baumrukrem. Pokud UCL chybu uzná, povolení okamžitě zruší. Bohu žel, bude to mít za následek zastavení provozu v Příbrami na dobu, než se problém vyřeší.
Probíhající soudy
“Rychlost” jednání české justice je známá daleko za českými hranicemi. Tahanice, odvolání třeba až do Štrasburku, to je struna, na kterou hraje protistrana. To může trvat roky…..
Mafiánské praktiky jaké známe z Točné nebo z Letňan: Lze se majitelům pozemků v této situaci-anarchii, kde si každý vysvětluje zákony jak se mu hodí, vůbec divit? Komentář firmy, vlastníka dráhy, k této věci zní:
Nikdy jsme nebyli v postavení jako Mikulecký čí Lukačovič a nešlo tyto lidi vyhnat z vlastních pozemků.
Ale ani na Točné to není bez plomb, lidé jsou sice vyhnáni, avšak aeroklubáci věděli co mají dělat. Spor tedy trvá nadále i tam. Jak se předs tyto problémy probíjí Mikulecký máme zde: http://aeronoviny.cz/2010/09/30/ucl-ochranna-pasma-letiste-letnany/ Z malého letišťátka, kde nikdy nebude takový provoz, aby vůbec bylo možno uvažovat o návratu obrovských investic, musel investor za těžké peníze udělat efektivní nástroj, kterým vytlačí veškeré subjekty, které by se chtěly plést do jeho plánů. Aeroklubáci a lidé kteří v okolí Letňan bydlí nebo podnikají, s napětím očekávají, co nakonec z letiště bude, až splní svojí vytěsňovací úlohu.. Stavební parcela a na ní domy, supermarket, golfové hřiště, nebo výstaviště? Čas ukáže..
A poslední otázka nakonec. Co kdyby se na dráze něco stala nehoda, pojišťovna přišla na to, že dráha je provozována ilegálně a na základě tohoto zjištění odmítla zaplatit škodu? Kdo by pak nesl zodpovědnost? MDČR ? UCL? Majitel dráhy, nebo současný vlastník provozního povolení?