Archive for the ‘Akrobacie tutoriál rozhodčích’ Category

Školení rozhodčích a akrobatické semináře zatím spíše potichu

Thursday, March 6th, 2014

Pomalu ale jistě se dostáváme k velmi dobře fungujícímu anglickému akrobatickému vzoru. Na stránkách http://www.leteckaakrobacie.cz/ najdeme dvě oznámení. To je sice pěkné, ale již dlouho upozorňujeme a voláme po uvedení těchto akcí v akrobatickém kalendáři publikovaném na začátku roku.

Kde je PR akcí?
Tyto akce je potřeba řádně publikovat. Přesně tak jak je tomu v zahraničí s bohatou fotogalerií. Tyto akce jsou jedním z primárních zdrojů nových lidí do letecké akrobacie. A to jak do vzduchu, tak na židle rozhodčích..

Sumasumárum
Pánové zodpovědní za českou leteckou akrobacii… – leze to za vás jako z chlupaté deky!! V Aeronovinách dobře víme, že jsou vůči těmto věcem vyvíjeny “protitlaky” především z řad starých socialistických rozhodčích, že jo pane Kořínku, ale s pokrokem se pánové už jednou budou muset buď smířit, nebo raději z akrobacie odejít.. Takže jen tak dále a příští rok přitvrdit !!!

Výkrut do kruhu má 72 variat

Saturday, June 12th, 2010

Výkrut do kruhu může mít až 72 variant. Varianty se dělí do čtyř základních skupin.
– podle počtu úseků v kruhu 90°, 180°, 270° and 360° Říkáme tedy výkrut ve čtvrt kruhu půlkruhu atd..
– podle toho, zda je výkrut točen ven z kruhu, nebo dovnitř kruhu. Nejvyšší soutěže běžně obsahují kombinaci výkrutů v jednom kruhu, část je ven, část do kruhu.
– podle úvodní a konečné polohy letadla. Vstup do výkrutu v kruhu může být jak ze zad, tak z přirozené polohy, to samé platí o výletu z prvku.
– Každý výkrut je stěsnán, nebo naopak roztažen na jednotlivé části kruhu. Tedy výkrut může pokrývat půlkruh, tedy jeden na 180st nebo jen čtvrtinu kruhu tedy ve 180st jsou dva. Pozor, nikdy nepoužívejte k hodnocení výkrutu podélnou osu letadla, ale vždy dráhu pohybu CG.

http://aeronoviny.cz/images/rc72.jpg

A letíme výkrut:
– Nezapomenout na vstupní linku se perfektně srovnaným letadlem
– Rychlý začátek výkrutu aby byl jasný bod započetí prvku. Pozor, výkrut nemusí být “superrychlý” Rychlost výkrutu se neboduje, boduje se směr, vstupní a výstupní poloha a poloha po výletu. Pomalejší a přesnější výkrut jsou jistější body.
– Sledujte, zda dráha CG kopíruje horizont – výkrut musí být proveden v přesné horizontální rovině.
– Otáčení musí být konstantní, výkrut nesmí přecházet do kopaného prvku
– V průběhu série výkrutů nesmí být znatelné přerušení. Pilot musí v každém okamžiku vědět v jaké poloze se nachází. Začínající piloti mají tendenci zastavit točení, rozhlédnout se kde jsou a pak točit dál.
– Všechny výkruty musí být ukončeny přesně v daném bodě. Každá dodatečná oprava směru nebo náklonu, znamená penalizaci.

Bodování:
– Za každou jasnou odchylku od předepsané pozice půl bodu dolů.
– Každé pozastavení, zpomalení točení půl bodu dolů
– Každé nepovolené úplné zastavení rotace jeden až dva body dolů.
– Každé nedovolené stoupání nebo klesání v průběhu výkrutu – bod
dolů za každých 5 stupňů odchylky.
– Každé odchýlení CGT dráhy od vstupního a výstupního bodu jeden bod dolů za každých 5 stupňů odchylky.
– Jestliže neodpovídá počet výkrutů plánu, nebo výkruty přecházejí v kopané prvky, následuje Tvrdá nula (bude vysvětleno později)

Co se nehodnotí:

– Nehodnotí se “kruhovitost-ovalita” výkrutu do kruhu. Tento prvek nepatří do skupiny prvků jimiž se vylučuje snos větru.
– Nehodnotí se velikost, průměr kruhu. Nezáleží na rychlosti a “utaženosti” prvku. Snaha utáhnout výkruty v kruhy vždy vede k přechodu do kopaného prvku.

Praktické tipy hodnocení
– Kontrola směru letu v okamžiku vstupu do prvku
– Pozor na optické iluze v průběhu letu na zádech. Osa letadla sice říká že letadlo stoupá, ale CG se stále drží v horizontu.
– Pozor na směr točení vzhledem k ose A v boxu.
– Soustřeďte se na bod začátku točení. Zda je na správnou stranu, tedy do středu kruhu nebo ze středu kruhu.
– Sledujte okamžik výletu z posledního výkrutu zda pilot nedorovnává směr nebo náklon. Ukazuje Vám tím o kolik “vypadl” z prvku mimo podélnou a příčnou osu letadla.

Akrobatická zatáčka není PPL zatáčka!

Thursday, May 27th, 2010

Jak je vidět na obrázku, akrobatická zatáčka je řádně “utaženou” zatáčkou s minimálním náklonem 60 stupňů.

Správné provedení zatáčky:

– začátek z perfektně srovnaného letu
– rychlý náklon do 60 stupňů bez změny směru
– až po dosažení náklonu ihned začít točit
– CG musí být taženo po horizontu – letadlo nesmí klesat ani stoupat
– zastavit točení na daném bodě například po 90 stupních zatáčky
– rychlé srovnání náklonu na nulu.

Nehodnotí se:

– “kruhovost” – ovalita zatáčky; prvek není z těch kterým pilot vylučuje snos – nehodnotí se!
– velikost zatáčky, tedy její “utažení” Zatáčka na velkém poloměru má stejnou hodnotu jako ta na menším.
– u všech prvků všeobecně, nehraje roli rychlost provedení a hraniční G-čka. Dobře provedený loping o velkém průměru má stejnou hodnotu jako utažený na velkých G-čkách! Podobně je tomu u výkrutu. Lepší pomalý a přesně zatavený než rychlý a přetočený nebo nedotočený.

Tipy a upozornění:

– zkontrolujte směr před přechodem do zatáčky po ukončení náklonu
– pozor na optický klam kdy se letadlo před zatáčkou zdá natažené nebo potlačené
– zkontrolujte správnost směru zatáčky
všimněte si zda pilot po ukončení zatáčku následně nedolaďuje správný směr před dalším prvkem. Tím v podstatě ukazuje, že zatáčku neskončil ve správný okamžik;)

http://aeronoviny.cz/images/turn.jpg

Detaily hodnocení prvku

Thursday, May 27th, 2010

Na obrázku je jasně vidět rozdělení prvku na pět “podprvků”
Úkolem rozhodčího je každý prvek umět rozdělit na správný počet podprvků, tyto ohodnotit jednotlivě a nakonec je sumu chyb sečíst a tu nakonec odečíst z plné známky prvku tedy 10tky. Dlouze napsané, ale Bohu žel ještě složitěji proveditelné. Zde je jasné, že “počítač” v rozhodcovské hlavě musí jet na plné obrátky a že hodnotit let není nic jednoduchého, obzvláště pak ve vyšších kategoriích, kde jsou složité prvky a prvky následují rychle po sobě. Nezbývá než znovu zopakovat, že každých 5 stupňů odchylky stojí pilota jeden bod a odchylka větší než 45 stupňů za nulu.

http://aeronoviny.cz/images/deleni.jpg

Zapište přesně co jste viděli!

Thursday, May 27th, 2010

Na dalším obrázku je popsáno, jaké poznámky je nutné zapsat do hodnotícího listu sestavy. Tento list zároveň slouží pilotovi jako výukový materiál ze kterého může vyčíst svoje chyby a těch se pak v příštím letu snaží vyvarovat. Tento “jazyk rozhodčích” je potřeba dodržovat aby pilot neměl problém pochopit “co chtěl básník” říci ze série hodnotících listů řady rozhodčích. Odklonění se od osy stojí pilota jeden bod za každých 5 stupňů.
http://aeronoviny.cz/images/verticlas.jpg

Kdy použít CGT a kdy ZLA?

Thursday, May 27th, 2010

Rozhodnutí rozhodčího kdy použít CGT a kdy ZLA musí být v mnoha prvcích bleskové – podvědomé. Proč? Jak je vidět z obrázku, v některých prvcích se nutnost změnit kriterium hodnocení prvku opakuje i několikráte.

Pozorné nastudování obrázku nahradí veškeré komentáře. Jen jedno upozornění: Podívejte se na modrého Pittse. I když letí po perfektní vertikále ve výkrutu, ocas se mu pohybuje po spirále. To je právě dané tím, že jeho ZLA je mimo osu letadla. Spirálovitý pohyb ocasních ploch tedy není možné potrestat sníženým hodnocením prvku.

http://aeronoviny.cz/images/changes.jpg

Osa nulového vztlaku na vertikále

Thursday, May 27th, 2010

ZLA Zero lift axis neboli osa nulového vztlaku na vertikále každého letadla vypadá trošku jinak. Opět je otázkou času, než rozhodčí na základě zkušeností dokáže správně prvek ohodnotit.
Následující obrázek ukazuje polohu ZLA, těžiště při působení bočního větru. Pravý obrázek ukazuje, že pilot sice má křídla na horizontu, ale ignoruje snos větru. Tím pádem se dopouští hned dvou chyb. CG se nepohybuje po vertikále a letadlo “ujíždí” po větru k hraně boxu. Pilot pak musí snos opravovat prodlužováním letu proti větru a to jej stojí nižší známku za dodržování prostoru a za harmonii projevu.

http://aeronoviny.cz/images/zla_1.jpg

Na dalším obrázku je poloha ZLA na několika nejčastěji v akrobacii používaných letadlech. Při hodnocení figury si musí rozhodčí jednotlivé odchylky u každého typu letadla uvědomit uvědomit a aplikovat je v bodovacím systému.
http://aeronoviny.cz/images/sil_1.jpg

Hodnocení trajektorie letu v akrobatickém prvku

Sunday, May 2nd, 2010

Alfou a omegou vyhodnocení prvku je správný výběr jedné ze dvou možností hodnocení pohybu letadla v části předepsaného prvku. Pohyb akrobatického letadla je možné posuzovat buď podle trajektorie těžiště, nebo podle podélné osy letadla. Nejdříve si popíšeme oba způsoby a pak zodpovím případné dotaze v případě, že vše nevyplyne z popisu.

Způsob 1) Hodnocení podle CG – pohybu těžiště akrobatického letadla.
V angličtině se setkáme s pojmem CGT Centre of Gravity Track.


http://aeronoviny.cz/images/cgt_1.jpg

Na obrázku je vidět o čem je přesně řeč.


http://aeronoviny.cz/images/cgt_2.jpg

A na tomto obrázku je vidět, jak se postupně se zvyšující rychlostí letadla mění sklon jeho podélné osy. To je typický příklad, kdy je nutno podélnou osu letadla ignorovat a sledovat pohyb letadla jako celku koncentrací pohledu na těžiště letadla.


http://aeronoviny.cz/images/cgt_3.jpg

Na posledním obrázku je vidět opačný případ, kdy letadlo po střemhlavém letu zpomaluje, jeho podélná osa se zdá v horizontu, avšak letadlo ve skutečnosti klesá.

Tento efekt se několikanásobně zvyšuje u obratů v opačné poloze letadla, kdy letadlo vypadá velmi “natažené” nad horizont, ve skutečnosti však letí podle CG v horizontu.

Čím složitější prvek, tím častěji je potřeba vybírat správné hodnocení prvku. Je jen velmi málo jednoduchých prvků, kde lze použít pouze jednoho způsobu. Pro nové rozhodčí je to zpočátku složité. Než se rozhodne jak bude hodnotit první prvek, letadlo už létá třetí;) S počtem ohodnocených sestav však schopnost správného hodnocení u rozhodčího narůstá a brzo se zautomatizuje.

Pro správné hodnocení je zpočátku dobré použít vrchní hranu desek, na kterých rozhodčí rozhodčí zapisuje. A to tak, že nejdříve desku znivelujeme podle přírodního horizontu a potom ji zvedneme do místa, kde letadlo začíná prvek a podle hrany sledujeme, zda CG nebo osa letadla klesá, stoupá nebo zůstává v horizontu. Stejné pomůcky je možné použít u lopingu, kde horní hranu desky umístíme do místa, kde loping pilot začal. Pokud loping provedl správně, musí se po ukončení lopingu vrátit do stejného výchozího bodu.

Acro box v detailech

Tuesday, April 27th, 2010

http://aeronoviny.cz/images/acro_box.jpg

Na obrázku je 3D box o hraně jednoho kilometru. To je “podium” akrobatické soutěže. Má dvě osy, základní A a pomocnou B.

Osa A je základní osou, kterou stanoví ředitel soutěže nebo hlavní rozhodčí na základě směru větru. Sestavy tedy se pak budou létat, lépe řečeno jejich úvod bude vždy proti směru. Pokud se vítr v průběhu soutěže otočí, ředitel nebo hlavní rozhodčí má právo osu náletu změnit dle nových podmínek.

Osa B je vždy přesně otočena o 90 stupňů vůči ose A.

V ideálním případě na dobře připravených závodech je box na zemi vyznačen bílými plachtami. Ideální případ v praxi však nastává jen při mezinárodních závodech, někdy i při mistrovství republiky.

Jak jsem si řekli předchozím článku, výška předvádění figur je v boxu daní kategorií která se v daném okamžiku létá. Oranžové znaky na obrázku ukazují polohu nejnižší – unlimited, tedy 100 metrů nad terénem. Tato výška není nijak přesně měřena. Určuje ji, lépe řečeno ukazuje ji první závodník v kategorii, který na minimální výšce proletí boxem těsně předtím, než začne svojí sestavu. Samozřejmě že čím je rozhodčí zkušenější, tím přesněji odhadne minimální výšku bez nutnosti jejího náletu.

Všechny figury musí pilot odlétat přesně v těch osách, jaké má zobrazené v diagramu sestavy. Každá odchylka od směru více než 5 stupňů se penalizuje jedním bodem. Pětistupňové odchylky se sčítají. Tedy odklon o 30 stupňů v průběhu figury stojí pilota 6 trestných bodů. Odklon od osy platí samozřejmě pro obě osy tedy A i B.

Na obrázku je vidět i přesnou předepsanou polohu stanoviště rozhodčích. Sedí v ose B, 150 metrů od hrany boxu. Tato poloha zajistí nejlepší možný přehled o dění v boxu.

Výška a bezpečnost v akrobacii

Wednesday, April 14th, 2010

Je akrobacie nebezpečná? To je častá otázka. Pravdivá odpověď zní velmi jednoduše. Ano je, stejně jako každé jiné lítání. O nic více, o nic méně. Člověk a jeho tělo není stavěno pro létání a vysoké rychlosti. Neexistuje žádné 100% bezpečné odvětví letectví. Je jedno, zda na palubě plníme roli kapitána, druhého pilota, cestujícího či sportovce visícího na šňůrách pod padákem. Statistiky mluví jasně: Usednutím do jakéhokoliv léétadla RISKUJEME ŽIVOT Dnes tu píšu manuál na akrobacii, zítra do toho sednu, padne rána a nemusím tu být. S tímto faktem se musí každý smířit a mít jasno dřív, než do letadla sedne, že člověk není kočka a má jen jeden život 🙂 Fyzikální zákony na jejichž základě funguje konstrukce letadla a kterými se řídí počasí nedokáže změnit nikdo, ba ani prezident svým příkazem. Proto nezbývá, než snížit možnost havárie na minimum jejich poctivým dodržováním.

Pojďme ke konkrétnímu systému zajištění bezpečnosti v akrobacii. Obrázek lepší tisíce slov.

Acro lewels

Z obrázku je vidět jasně rozdělení kategorií sportovců akrobatů. Čím zkušenější akrobat, tím lepší a silnější má letadlo a také povolení létat níže.

Pokud pilot nemůže dodržet povolenou minimální výšku a do konce sestavy mu ještě jedna nebo několik figur chybí, má možnost a hlavně povinnost sestavu přerušit. Přerušení se provede výletem z boxu a trojnásobným kývnutím křídla. Po nastoupání výšky pilot opět vletí do boxu, 3x mávne a pokračuje v sestavě bez jakékoliv penalizace. BEZPEČNOST PŘEDEVŠÍM!! To je základní pravidlo jakékoliv soutěže. Kdo pravidla bezpečnosti nedodržuje, získá nulu za celou sestavu a při opakovaném nedodržení pravidel je vyloučen ze soutěže.