Alfou a omegou vyhodnocení prvku je správný výběr jedné ze dvou možností hodnocení pohybu letadla v části předepsaného prvku. Pohyb akrobatického letadla je možné posuzovat buď podle trajektorie těžiště, nebo podle podélné osy letadla. Nejdříve si popíšeme oba způsoby a pak zodpovím případné dotaze v případě, že vše nevyplyne z popisu.
Způsob 1) Hodnocení podle CG – pohybu těžiště akrobatického letadla.
V angličtině se setkáme s pojmem CGT Centre of Gravity Track.
Na obrázku je vidět o čem je přesně řeč.
A na tomto obrázku je vidět, jak se postupně se zvyšující rychlostí letadla mění sklon jeho podélné osy. To je typický příklad, kdy je nutno podélnou osu letadla ignorovat a sledovat pohyb letadla jako celku koncentrací pohledu na těžiště letadla.
Na posledním obrázku je vidět opačný případ, kdy letadlo po střemhlavém letu zpomaluje, jeho podélná osa se zdá v horizontu, avšak letadlo ve skutečnosti klesá.
Tento efekt se několikanásobně zvyšuje u obratů v opačné poloze letadla, kdy letadlo vypadá velmi “natažené” nad horizont, ve skutečnosti však letí podle CG v horizontu.
Čím složitější prvek, tím častěji je potřeba vybírat správné hodnocení prvku. Je jen velmi málo jednoduchých prvků, kde lze použít pouze jednoho způsobu. Pro nové rozhodčí je to zpočátku složité. Než se rozhodne jak bude hodnotit první prvek, letadlo už létá třetí;) S počtem ohodnocených sestav však schopnost správného hodnocení u rozhodčího narůstá a brzo se zautomatizuje.
Pro správné hodnocení je zpočátku dobré použít vrchní hranu desek, na kterých rozhodčí rozhodčí zapisuje. A to tak, že nejdříve desku znivelujeme podle přírodního horizontu a potom ji zvedneme do místa, kde letadlo začíná prvek a podle hrany sledujeme, zda CG nebo osa letadla klesá, stoupá nebo zůstává v horizontu. Stejné pomůcky je možné použít u lopingu, kde horní hranu desky umístíme do místa, kde loping pilot začal. Pokud loping provedl správně, musí se po ukončení lopingu vrátit do stejného výchozího bodu.