Připravte se na dlouhé čtení na neděli, zkusím sepsat dva roky práce, výzkumu a hlavně zábavy! 🙂
Přihlásil jsem se na Oxford. Proč?
http://aeronoviny.cz/forum/viewtopic.php?f=2&t=12 Reakce publika klasická – kdo mě neznal, tvrdil “Mácha si z nás dělá srandu, protože ve 43 letech by nikdo na Oxford nešel” Kdo mě znal, byl si jist, že si dělám srandu dvojnásob, proto že dělat pilotní zkoušky po třinácté, by bylo čistým bláznovstvím 🙂
Ano, za 30 let, co se plácám ve vzduchu, jsem měl možnost poznat, co to znamená dělat zkoušky v socialistickém aeroklubu, v socialistické vysoké škole, vzápětí potom v několika novo-komunisto-kapitalistických školách pod SLI , pak v rozvinutém kapitalismu v USA, dále v “trochu” volnějším třetím světě a nakonec ve staré rodné Evropě v Oxfordu.
Co bylo hlavní příčinou mého vstupu na Oxford? Krátce řečeno, vyvrácení kolosálního nesmyslu. V té době jsem dělal NČPK právě 10 let. V tomto okamžiku jsem také zjistil, že spousta mých stejně starých kamarádů svůj sen definitivně vzdalo! Nepomáhalo žádné přesvědčování a několik důkazů o tom, že na západě je zcela běžným jevem začínat ATPL po třicítce.
Začal jsme pátrat po příčině a našel jsem. Právě v této době, napříč všemi leteckými fory bez rozdílu, jistý pán skryt pod přezdívkou JS Scandal ujišťoval všechny starší lidi kterým se nesplnil sen v přesvědčení, že po třicítce nemá cenu začínat s ATPL výcvikem. V této kravině měl obdivuhodný úspěch! Všichni mu to žrali i s navijákem až do chvíle, dokud nevyšel tento článek : http://aeronoviny.cz/2009/12/01/ve-42-letech-v-oxfordu-zadny-problem/ V článku jsme popsal jen to, co jsem viděl okolo sebe. Na Západě je zcela běžné, že si člověk plní svůj sen přirozenou cestou. To znamená, že si na výcvik nejdřív vydělá v jiné práci a právě po třicítce, ale často i po čtyřicítce, si svůj sen prostě splní.
Další, jen trochu menší příčinou vstupu na Oxford byla obyčejná zvědavost – jaké to asi je v dělat v Evropě ATPL ve srovnání s USA a třetím světem potom, co se v Evropě změnil systém a funguje (pro mě nová a nepoznaná) JAA? A tak jsme se s JAA seznámili:)
A první dojem ze seznámení s mladou holčinou JAA na starém kontinentě? Neskutečný, ale vskutku ukrutný bordel! http://aeronoviny.cz/2009/11/17/teorie-v-oaa-oficialni-prekonavani-idiotu-uredniku/ Co jsem viděl na prvních zkouškách, bylo neuvěřitelné a nevídané! I za “socíku” na komunistické VVLŠ nebo na civilním SLI v Praze měli k výcviku pilotů poctivější a charakternější přístup! Co jsem viděl, byla jen potupa člověka a místo prověrky pilotních znalostí, obyčejná zkouška lidské paměti.. Jinými slovy, u zkoušek nešlo o nic jiného, než o to, do jaké míry se adept pilotního umění dokázal naučit známou databázi otázek nazpaměť. Nízký limit pouhých 75% byl také šokující !
Začal jsem se zajímat o to, jak je možné, že i české ÚCL přezkušuje ze známých a ještě k tomu blbě přeložených otázek. Viz http://aeronoviny.cz/2010/01/27/zadost-o-zavedeni-ocistneho-emchanismu-databaze-otazek/
Pan Navrátil sice odpověděl, že všichni o “vyhakované” a publikované databázi vědí, ale nikdo s tím nic nedělá..
No dobře OK tedy, úředníci vidí, mlčí a svědčí. Asi to tak vyhovuje všem. udělal jsem průzkum leteckých škol v ČR a v EU. Výsledek? “Drtí” se databáze ukradených otázek a to kolik toho absolvent teorie opravdu umí, vůbec nikoho nezajímá!! Že je zcela známý fakt, že 80% leteckých nehod je způsobeno lidským faktorem na základě neznalosti teorie a nepřipravenosti na situaci která může nastat?? Koho to zajímá??
Vskutku tragická situace na starém kontinentě že ano… Souhlasíte?
Čas běžel dále, reportáž byla v podstatě napsaná, první sada zkoušek hotová, nebylo v podstatě co řešit. Pokračování v teorii pomalu přestávalo mít smysl a celá věc začala být velice nudná. Létal jsem v té době akrobacii po celé Anglii a zařizoval spoustu věci okolo Aircadets.cz
V té době se však v NČPK začala řešit další velký problém.
Čeští piloti bez práce, které nikdo nechce. Věc začala rozebírat i média: http://byznys.lidovky.cz/piloti-bez-prace-potrebuji-letat-nabizeji-sve-sluzby-i-zdarma-puu-/ln-doprava.asp?c=A090908_094415_ln-doprava_abc
Začal jsem hledat důvody, proč české piloty nikdo nechce a zkoumat rozdíly mezi českými školami a Oxfordem. Samozřejmě, že se rozdílů a důvodů zcela logicky našlo požehnaně. Dva byly podstatné
– ATPL teorie složená v češtině! Bože jaký nesmysl!
– úřednící ÚCL to tam v tomto ohledu nějak “divně páskují”
Dopis, který se věc pokusil řešit: http://aeronoviny.cz/2010/11/18/vazeny-pane-rediteli-ucl/ se nakonec projevil ukázal býti přesnou trefou do černého. Další odhalení přímé konkurence mezi školami a úředníky vlastnícími FTO už byla jen třešnička na dortu http://aeronoviny.cz/2010/11/23/stiznost-rediteli-ucl-na-konflikt-zajmu/ Změny, které nastaly a pořádek jaký v tomto směru pan Rada zařídil, je vskutku příkladný.
Problém s umisťováním lidí však nadále trval a v podstatě trvá dodnes. Po zveřejnění do nebe volajícího nesmyslu “ATPL teorie v češtině” však nastal další problém. Mezi lidem kolovala čerstvá databáze v češtině, avšak databáze otázek v angličtině se lišila firma od firmy. V té době se také rozjel v Oxfordu nový projekt “inside distance e-learning” http://aeronoviny.cz/2010/11/23/a-odstranujeme-iluze/ Celá věc vyvolala konflikt názorů, každý se na věc díval jiným úhlem a logicky měl jiný názor.
V té době také byly všechny publikované databáze tzv. “dumb”. To v překladu znamená, že jste zaplatili spoustu peněz za rozhraní, za kterým se skrýval primitivní databázový motůrek, který předhazoval a následně vyhodnocoval otázky. V ČR také koloval dlouhatánský Excell soubor, který uměl v podstatě to samé.. Nic moc, spousta úmorné práce s nejasným výsledkem.
Lídrem v této otázce je Bristol, který polovině roku 2010 přišel s poněkud inteligentnější online databází, která už uměla alespoň vygenerovat problémové otázky, které byly jednou špatně zodpovězené a tak je tomu dodnes. Nic moc zlepšení, ale aspoň něco!
V té době se to začalo v Oxfordu rojit Čechy – http://aeronoviny.cz/2010/02/09/ctyri-cesi-v-oxfordu-do-konce-roku-desitka/ a ti přinášejí poznatky jak z českých letišť, tak ze zkušeností se studiem přímo v Oxfordu http://aeronoviny.cz/2010/11/11/dva-piloti-z-benesova/
A pak přišli do OAA Bahrajnci a s nima spousta problémů i pro české studenty: http://aeronoviny.cz/2010/11/12/langford-hall-je-neobyvatelne/
a
http://aeronoviny.cz/2011/02/25/bristol-otazky-a-novinky-v-oxfordu/
Ve zkratce: Před dvěma lety bylo tolerováno v nejtěžší zkoušce General Navigation poměrně hodně. Bylo možné do mapy psát tužkou poměrně velké množství informací jako zvýraznit města nebo navigační body, namalovat si prodloužené radiály, označit body a vzdálenosti. Obzvlášť v polárních mapách tyto malé pomůcky pomohly ušetřit velice limitovaný čas – na téměř 60 otázek pouhé dvě hodiny čistého času – dvě minuty na otázku, kde při většině z nich je nutno přesně a rychle počítat.. Bohu žel, Bahrajnci to vzali od podlahy, napsali si do map celý Bristol a dávali zkoušky na 100%. Logická reakce CAA na sebe nedala dlouho čekat, přišel zákaz psát do mapy cokoliv a to se přísně kontroluje.
Potud by to bylo správné, pokud by neexistovaly skutečnosti uvedené v článku výše Speciálně v předmětu GN jsou tyto problémy:
– otázky jsou chytáky
– odpovědi jsou slovíčkařením
– příklady na CRP se liší ve výsledku o stupeň! Odpověď je proto otázkou loterie a tipu, kterou ze dvou sousedních čísel vybrat.
– byla přidána databáze verze 3, která je plná výpočtů na polárních mapách, které zabírají hodně času.
Následky už tak problematické zkoušky jsou fatální – lidé zkoušku nedávají, propadají, stojí je spoustu peněz.. Tento krok byl zároveň poslední kapkou k rozhodnutí naprogramovat vysoce inteligentní motor, který by s databází pracoval v co nejširším spektru s cílem zajistit co nejlepší, nejlépe 100% výsledek u zkoušky.
Začalo to pomalu, byla to psina:) Napsal jsem jakousi kostru motoru a vyzkoušel zda funguje. Na kostru však bylo potřeba spoustu dalších věcí, které umí jen lidé, kteří programují denně a mají čerstvé poznatky – PHP kodéři. Kodéra jsem našel v ČR, šikovný kluk! Nevím jak to s tou šikovností bylo doma, po výměně stovek mailů a pochopení asi jedné čtvrtiny mých požadavků na databázi mu otěhotněla manželka 🙂 Z časově velice náročného projektu vycouval 🙂
Netrvalo měsíc, na MCC kurzu jsem potkal Portugalce,který programuje profesionálně. Jeho pracovní náplní v letecké firmě je domlouvat palubním přístrojům aby spolu navzájem komunikovaly. Samozřejmě ne v PHP, ten však dělá jako přivýdělek. Slovo dalo slovo, předvedl jsem svůj vynález. Portugalec pochopil rychle, odpověď zněla: Te mato!! Donde estas antes porque no encontramos mas pronto! – Já Tě zabiju! Kdes byl doteď proč ses neukázal dřív! 🙂 Měl právě hotovou teorii, kdyby znal tento systém, byla by pro něj mnohem jednodušší. Věci jsme řádně probrali, trochu upravili největší nedostatky a jali jsme se věc testovat přímo v Oxfordu.
Do databáze jsme vložili 50 otázek z meteorologie a začali jsme hledat někoho, kdo byl v letecké meteorologii nepopsaným listem – tedy neuměl nic. To se ukázalo jako velký problém. Hledejte v letecké akademii někoho, kdo v životě neslyšel nic o letecké meteorce:)
Po chvilce dumání na WWW místnosti kde takového člověka vzít, se zdálo, že máme vyhráno! Okolo šla uklízečka:) Výška metr padesát, vysadili jsem ji na barovou židli před monitor a požádali, zda by se mohla zkusit naučit několik málo otázek, že potřebujeme vědět, za jak dlouho se je naučí. Bohu žel, věc měla háček. Když uklízečka civěla na první otázku třetí minutu, zjistili jsme, je to Italka a že neumí číst anglicky! 🙂 Pokusnou osobu jsme propustili do původní práce uklízečky.
Sbalili jsme noťas, sedli do auta a vyrazili do Oxfordu. Zaparkovali u náměstí a šup do oxfordské public knihovny. Bleskem k pokusu přemluvená slečna čekající na kohosi neměla námitek, vše šlo jako po másle. Slečna se prudce zlepšovala, výsledky byly šokující nejen pro nás, ale pro slečnu studentku, která se začala velice zajímat o to, jak je to udělané a jek ten počítač ví, jak má řadit otázky za sebou tak, aby se je rychle naučila a že takové udělátko že by se jí hodilo do školy 🙂
Spokojenost nejvyšší, slečně jsme poděkovali, čekala nás zkouška ohněm – pokus v reálném prostředí v průběhu opravdové zkoušky Gen-Nav. Doplnili jsem otázky a ,,,,a,,,a,,,,a věci nepublikovatelné a hurá na zkoušky. Prvním pokusem bylo otestovat přesnost systému, který má v sobě hodnotící modul s cílem jasně říci jsi na zkoušku uděláš – nechoď na zkoušku budou to vyhozené peníze. Spokojenost na naší straně, na třech pokusech jsme dosáhli přesnosti 5% !! Zbýval poslední pokus s několika lidmi – dosáhnout v současnosti nemožného, udělat Gen Nav na 100%. A podařilo se! Věc funguje k plné spokojenosti, účel světí prostředky 🙂
Suamasumárum: Celý přezkušování pilotů z teorie v Evropě je špatný. Neprověřuje znalosti, ale schopnost pilota naučit se obrovské kvantum informací nazpaměť. Krátce po zkouškách člověk z teorie neví téměř nic. Logicky z toho plyne, že vyvinutý motor celou situaci ještě zhoršuje, protože naučení se teorie-otázek, značně urychluje bez jakékoliv potřeby pochopení tématu.. A teď hledejme odpověď na otázku: Pustit tento systém do světa? Až to úředníci uvidí, změní sytém přezkušování pilotů? Nebo jim to bude nadále jedno?
Pavel Mácha