Archive for the ‘Oxford Aviation Academy’ Category

Náhled na instruktory z Oxfordu:) A proč ne?

Tuesday, June 14th, 2016

I can’t think of a worse place to do an FI Course. Oxford is a sausage machine and, at best, you will be trained to teach the ‘Oxford Integrated Way’. This is fine if you want to stay with an integrated school where you will teach to a strict, stove-piped syllabus which has little to do with real world flying. I have seen two instructors ‘progress’ to Oxford and both of them have subsequently sent me CVs.

Pro anglicky nemluvící se v textu říká, že Oxford je mašinka na párky:) Firma si tam vycvičí svoje instruktory k obrazu svému a ti pak k obrazu školy cvičí nové piloty po stovkách a tisících.

A proč ne?
Na jedné straně tomuto systému nic nebrání, není to zakázané, variabilita výcviku instruktorů dle požadavků firmy má poměrně široké meze.

Manažeři raději všestranné lidi než součástku školy
Z textu jasně plyne že manažeři leteckých firem raději instruktora z menší školy. Jakousi děvenku pro všechno, která umí komunikovat s kýmkoliv, s kým je to potřeba. To je od leteckého doktora, přes letecké úřady až po vedoucího výcviku. Dále pak rozumí všem potřebným lejstrům a žádostem, umí si je sám dohledat. A tyhle věci instruktoři opravdu neumějí, protože tam na každý úkon a na každý jeden formulář mají jednoho člověka:)

Sumasumárum
Na piloty a instruktory z Oxfordu každý nahlíží dle svých potřeb. Zatímco pro pilota absolventa výcviku není problém sehnat místo právě díky známé a profláknuté uniformitě výcviku, pro instruktory, kteří se chtějí uchytit u menších firem a kteří umějí jen létat a učit, je věc trochu složitější. Na druhou stranu velké množství hodin nalétaných za krátkou dobu má také svoji váhu.

GenNav v Oxfordu na 100% ?! Češi to dokážou!!

Sunday, May 29th, 2011

Připravte se na dlouhé čtení na neděli, zkusím sepsat dva roky práce, výzkumu a hlavně zábavy! 🙂

Přihlásil jsem se na Oxford. Proč?

http://aeronoviny.cz/forum/viewtopic.php?f=2&t=12 Reakce publika klasická – kdo mě neznal, tvrdil “Mácha si z nás dělá srandu, protože ve 43 letech by nikdo na Oxford nešel” Kdo mě znal, byl si jist, že si dělám srandu dvojnásob, proto že dělat pilotní zkoušky po třinácté, by bylo čistým bláznovstvím 🙂

Ano, za 30 let, co se plácám ve vzduchu, jsem měl možnost poznat, co to znamená dělat zkoušky v socialistickém aeroklubu, v socialistické vysoké škole, vzápětí potom v několika novo-komunisto-kapitalistických školách pod SLI , pak v rozvinutém kapitalismu v USA, dále v “trochu” volnějším třetím světě a nakonec ve staré rodné Evropě v Oxfordu.

Co bylo hlavní příčinou mého vstupu na Oxford? Krátce řečeno, vyvrácení kolosálního nesmyslu. V té době jsem dělal NČPK právě 10 let. V tomto okamžiku jsem také zjistil, že spousta mých stejně starých kamarádů svůj sen definitivně vzdalo! Nepomáhalo žádné přesvědčování a několik důkazů o tom, že na západě je zcela běžným jevem začínat ATPL po třicítce.

Začal jsme pátrat po příčině a našel jsem. Právě v této době, napříč všemi leteckými fory bez rozdílu, jistý pán skryt pod přezdívkou JS Scandal ujišťoval všechny starší lidi kterým se nesplnil sen v přesvědčení, že po třicítce nemá cenu začínat s ATPL výcvikem. V této kravině měl obdivuhodný úspěch! Všichni mu to žrali i s navijákem až do chvíle, dokud nevyšel tento článek : http://aeronoviny.cz/2009/12/01/ve-42-letech-v-oxfordu-zadny-problem/ V článku jsme popsal jen to, co jsem viděl okolo sebe. Na Západě je zcela běžné, že si člověk plní svůj sen přirozenou cestou. To znamená, že si na výcvik nejdřív vydělá v jiné práci a právě po třicítce, ale často i po čtyřicítce, si svůj sen prostě splní.

Další, jen trochu menší příčinou vstupu na Oxford byla obyčejná zvědavost – jaké to asi je v dělat v Evropě ATPL ve srovnání s USA a třetím světem potom, co se v Evropě změnil systém a funguje (pro mě nová a nepoznaná) JAA? A tak jsme se s JAA seznámili:)

A první dojem ze seznámení s mladou holčinou JAA na starém kontinentě? Neskutečný, ale vskutku ukrutný bordel! http://aeronoviny.cz/2009/11/17/teorie-v-oaa-oficialni-prekonavani-idiotu-uredniku/ Co jsem viděl na prvních zkouškách, bylo neuvěřitelné a nevídané! I za “socíku” na komunistické VVLŠ nebo na civilním SLI v Praze měli k výcviku pilotů poctivější a charakternější přístup! Co jsem viděl, byla jen potupa člověka a místo prověrky pilotních znalostí, obyčejná zkouška lidské paměti.. Jinými slovy, u zkoušek nešlo o nic jiného, než o to, do jaké míry se adept pilotního umění dokázal naučit známou databázi otázek nazpaměť. Nízký limit pouhých 75% byl také šokující !

Začal jsem se zajímat o to, jak je možné, že i české ÚCL přezkušuje ze známých a ještě k tomu blbě přeložených otázek. Viz http://aeronoviny.cz/2010/01/27/zadost-o-zavedeni-ocistneho-emchanismu-databaze-otazek/
Pan Navrátil sice odpověděl, že všichni o “vyhakované” a publikované databázi vědí, ale nikdo s tím nic nedělá..

No dobře OK tedy, úředníci vidí, mlčí a svědčí. Asi to tak vyhovuje všem. udělal jsem průzkum leteckých škol v ČR a v EU. Výsledek? “Drtí” se databáze ukradených otázek a to kolik toho absolvent teorie opravdu umí, vůbec nikoho nezajímá!! Že je zcela známý fakt, že 80% leteckých nehod je způsobeno lidským faktorem na základě neznalosti teorie a nepřipravenosti na situaci která může nastat?? Koho to zajímá??

Vskutku tragická situace na starém kontinentě že ano… Souhlasíte?

Čas běžel dále, reportáž byla v podstatě napsaná, první sada zkoušek hotová, nebylo v podstatě co řešit. Pokračování v teorii pomalu přestávalo mít smysl a celá věc začala být velice nudná. Létal jsem v té době akrobacii po celé Anglii a zařizoval spoustu věci okolo Aircadets.cz

V té době se však v NČPK začala řešit další velký problém.
Čeští piloti bez práce, které nikdo nechce. Věc začala rozebírat i média: http://byznys.lidovky.cz/piloti-bez-prace-potrebuji-letat-nabizeji-sve-sluzby-i-zdarma-puu-/ln-doprava.asp?c=A090908_094415_ln-doprava_abc

Začal jsem hledat důvody, proč české piloty nikdo nechce a zkoumat rozdíly mezi českými školami a Oxfordem. Samozřejmě, že se rozdílů a důvodů zcela logicky našlo požehnaně. Dva byly podstatné
– ATPL teorie složená v češtině! Bože jaký nesmysl!
– úřednící ÚCL to tam v tomto ohledu nějak “divně páskují”
Dopis, který se věc pokusil řešit: http://aeronoviny.cz/2010/11/18/vazeny-pane-rediteli-ucl/ se nakonec projevil ukázal býti přesnou trefou do černého. Další odhalení přímé konkurence mezi školami a úředníky vlastnícími FTO už byla jen třešnička na dortu http://aeronoviny.cz/2010/11/23/stiznost-rediteli-ucl-na-konflikt-zajmu/ Změny, které nastaly a pořádek jaký v tomto směru pan Rada zařídil, je vskutku příkladný.

Problém s umisťováním lidí však nadále trval a v podstatě trvá dodnes. Po zveřejnění do nebe volajícího nesmyslu “ATPL teorie v češtině” však nastal další problém. Mezi lidem kolovala čerstvá databáze v češtině, avšak databáze otázek v angličtině se lišila firma od firmy. V té době se také rozjel v Oxfordu nový projekt “inside distance e-learning” http://aeronoviny.cz/2010/11/23/a-odstranujeme-iluze/ Celá věc vyvolala konflikt názorů, každý se na věc díval jiným úhlem a logicky měl jiný názor.

V té době také byly všechny publikované databáze tzv. “dumb”. To v překladu znamená, že jste zaplatili spoustu peněz za rozhraní, za kterým se skrýval primitivní databázový motůrek, který předhazoval a následně vyhodnocoval otázky. V ČR také koloval dlouhatánský Excell soubor, který uměl v podstatě to samé.. Nic moc, spousta úmorné práce s nejasným výsledkem.

Lídrem v této otázce je Bristol, který polovině roku 2010 přišel s poněkud inteligentnější online databází, která už uměla alespoň vygenerovat problémové otázky, které byly jednou špatně zodpovězené a tak je tomu dodnes. Nic moc zlepšení, ale aspoň něco!

V té době se to začalo v Oxfordu rojit Čechy – http://aeronoviny.cz/2010/02/09/ctyri-cesi-v-oxfordu-do-konce-roku-desitka/ a ti přinášejí poznatky jak z českých letišť, tak ze zkušeností se studiem přímo v Oxfordu http://aeronoviny.cz/2010/11/11/dva-piloti-z-benesova/

A pak přišli do OAA Bahrajnci a s nima spousta problémů i pro české studenty: http://aeronoviny.cz/2010/11/12/langford-hall-je-neobyvatelne/
a
http://aeronoviny.cz/2011/02/25/bristol-otazky-a-novinky-v-oxfordu/

Ve zkratce: Před dvěma lety bylo tolerováno v nejtěžší zkoušce General Navigation poměrně hodně. Bylo možné do mapy psát tužkou poměrně velké množství informací jako zvýraznit města nebo navigační body, namalovat si prodloužené radiály, označit body a vzdálenosti. Obzvlášť v polárních mapách tyto malé pomůcky pomohly ušetřit velice limitovaný čas – na téměř 60 otázek pouhé dvě hodiny čistého času – dvě minuty na otázku, kde při většině z nich je nutno přesně a rychle počítat.. Bohu žel, Bahrajnci to vzali od podlahy, napsali si do map celý Bristol a dávali zkoušky na 100%. Logická reakce CAA na sebe nedala dlouho čekat, přišel zákaz psát do mapy cokoliv a to se přísně kontroluje.

Potud by to bylo správné, pokud by neexistovaly skutečnosti uvedené v článku výše Speciálně v předmětu GN jsou tyto problémy:
– otázky jsou chytáky
– odpovědi jsou slovíčkařením
– příklady na CRP se liší ve výsledku o stupeň! Odpověď je proto otázkou loterie a tipu, kterou ze dvou sousedních čísel vybrat.
– byla přidána databáze verze 3, která je plná výpočtů na polárních mapách, které zabírají hodně času.

Následky už tak problematické zkoušky jsou fatální – lidé zkoušku nedávají, propadají, stojí je spoustu peněz.. Tento krok byl zároveň poslední kapkou k rozhodnutí naprogramovat vysoce inteligentní motor, který by s databází pracoval v co nejširším spektru s cílem zajistit co nejlepší, nejlépe 100% výsledek u zkoušky.

Začalo to pomalu, byla to psina:) Napsal jsem jakousi kostru motoru a vyzkoušel zda funguje. Na kostru však bylo potřeba spoustu dalších věcí, které umí jen lidé, kteří programují denně a mají čerstvé poznatky – PHP kodéři. Kodéra jsem našel v ČR, šikovný kluk! Nevím jak to s tou šikovností bylo doma, po výměně stovek mailů a pochopení asi jedné čtvrtiny mých požadavků na databázi mu otěhotněla manželka 🙂 Z časově velice náročného projektu vycouval 🙂

Netrvalo měsíc, na MCC kurzu jsem potkal Portugalce,který programuje profesionálně. Jeho pracovní náplní v letecké firmě je domlouvat palubním přístrojům aby spolu navzájem komunikovaly. Samozřejmě ne v PHP, ten však dělá jako přivýdělek. Slovo dalo slovo, předvedl jsem svůj vynález. Portugalec pochopil rychle, odpověď zněla: Te mato!! Donde estas antes porque no encontramos mas pronto! – Já Tě zabiju! Kdes byl doteď proč ses neukázal dřív! 🙂 Měl právě hotovou teorii, kdyby znal tento systém, byla by pro něj mnohem jednodušší. Věci jsme řádně probrali, trochu upravili největší nedostatky a jali jsme se věc testovat přímo v Oxfordu.

Do databáze jsme vložili 50 otázek z meteorologie a začali jsme hledat někoho, kdo byl v letecké meteorologii nepopsaným listem – tedy neuměl nic. To se ukázalo jako velký problém. Hledejte v letecké akademii někoho, kdo v životě neslyšel nic o letecké meteorce:)

Po chvilce dumání na WWW místnosti kde takového člověka vzít, se zdálo, že máme vyhráno! Okolo šla uklízečka:) Výška metr padesát, vysadili jsem ji na barovou židli před monitor a požádali, zda by se mohla zkusit naučit několik málo otázek, že potřebujeme vědět, za jak dlouho se je naučí. Bohu žel, věc měla háček. Když uklízečka civěla na první otázku třetí minutu, zjistili jsme, je to Italka a že neumí číst anglicky! 🙂 Pokusnou osobu jsme propustili do původní práce uklízečky.

Sbalili jsme noťas, sedli do auta a vyrazili do Oxfordu. Zaparkovali u náměstí a šup do oxfordské public knihovny. Bleskem k pokusu přemluvená slečna čekající na kohosi neměla námitek, vše šlo jako po másle. Slečna se prudce zlepšovala, výsledky byly šokující nejen pro nás, ale pro slečnu studentku, která se začala velice zajímat o to, jak je to udělané a jek ten počítač ví, jak má řadit otázky za sebou tak, aby se je rychle naučila a že takové udělátko že by se jí hodilo do školy 🙂

Spokojenost nejvyšší, slečně jsme poděkovali, čekala nás zkouška ohněm – pokus v reálném prostředí v průběhu opravdové zkoušky Gen-Nav. Doplnili jsem otázky a ,,,,a,,,a,,,,a věci nepublikovatelné a hurá na zkoušky. Prvním pokusem bylo otestovat přesnost systému, který má v sobě hodnotící modul s cílem jasně říci jsi na zkoušku uděláš – nechoď na zkoušku budou to vyhozené peníze. Spokojenost na naší straně, na třech pokusech jsme dosáhli přesnosti 5% !! Zbýval poslední pokus s několika lidmi – dosáhnout v současnosti nemožného, udělat Gen Nav na 100%. A podařilo se! Věc funguje k plné spokojenosti, účel světí prostředky 🙂

Suamasumárum: Celý přezkušování pilotů z teorie v Evropě je špatný. Neprověřuje znalosti, ale schopnost pilota naučit se obrovské kvantum informací nazpaměť. Krátce po zkouškách člověk z teorie neví téměř nic. Logicky z toho plyne, že vyvinutý motor celou situaci ještě zhoršuje, protože naučení se teorie-otázek, značně urychluje bez jakékoliv potřeby pochopení tématu.. A teď hledejme odpověď na otázku: Pustit tento systém do světa? Až to úředníci uvidí, změní sytém přezkušování pilotů? Nebo jim to bude nadále jedno?

Pavel Mácha

Bristol otázky a novinky v Oxfordu

Friday, February 25th, 2011

Abychom dodrželi Vizi2011 v sérii následujících článků se budeme věnovat updatům z Oxfordu.

1) V tomto linku http://aeronoviny.cz/storage/oxford_2011_02_25.zip najdete výživnou a právě aktualizovanou pomůcku na second face zkoušky. Jak již bylo řečeno, je nesmyslné a pro Vaši budoucnost bezvýznamné drcení se odpovědí nazpaměť. Výše uvedená pomůcka není nic jiného, než aktuální rozřazení otázek z bristolu podle témat, která je potřeba procvičit podobně, jako příklady na základní škole. Studenti si tuto pomůcku velmi chválí, měla by fungovat minimálně dalšího půl roku, takže okolo prázdnin ji zrevidujeme. Praxe použití je jednoduchá: Start/Test me on these questions (separated by comma): paste blok otázek a už to funguje;)

2) Bahrajnci přitvrzují, následují problémy pro zbytek studentů

Bohu žel, v průběhu několika posledních zkoušek se sbíraly namátkou Jeppeseny a u poslední zkoušky se dokonce kontrolovaly mapy. Vše mají opět na svědomí studenti z Bahrajnu, kteří neváhali a do map si zapsali veškeré odpovědi napříč celým spektrem otázek.
Všichni pak udělali na 100%, odpovědí bylo bububu inspektorů z Gatwicku, což je zcela logická reakce.

Tedy pozor, v mapách může být a je povolena pouze čára tužkou a zvýraznění bodů a měst zvýrazňovačem. Jak již bylo řečeno na QRoom, když jednou projdete všechny otázky, města si stejně zapamatujete, takže ve finále není ani potřeba do map něco malovat a už vůbec ne psát, protože změření kurzu a vzdálenosti je otázkou několika sekund.

3) Potíže s rychlým určením polohy postupujícího a ustupujícího listu v azimutálním koláči rotoru.

Zatím nemám jinou pomůcku, než se opravdu zamyslet nad skripty a snažit se pochopit tak nepochopitelný obor, jakým je aerodynamika vrtulníku. Chtělo by to vymyslet něco podobného, jako je pitch/jaw a 1/4 otočky u letadel. Další variantou je si všechny kombinace pamatovat, ale to se chce jen po vojácích a záchranářích. Něco zkusím vykoumat.

4) Dotazy na AHT-H v ČR a v zahraničí
Souvisí s výše uvedeným, k věci je potřeba zjistit spoustu informací a je potřeba napsat celý seriál, aby to mělo hlavu a patu. Základy už mám, začnem v pondělí..

Pavel Mácha

Statistiky z evropských FTO

Tuesday, November 30th, 2010

Statistika nuda je, dává cenné údaje – pěkná říkanka, ale pouze za předpokladu, že je pravdivá a neupravená v zájmu reklamy. FTO to nemají jednoduché, jednotlivé úřady v EU jim moc nepřejí, protože se tyto organizace snaží vyřadit ze vztahu student – FTO národní CAA úřad. V některých státech není žádný problém, v jiných FTO nemá statistiku šanci získat. V ČR je to tak, že okamžiku, kdy se student přihlásí na zkoušku, stává se zákazníkem ÚCL a FTO se stává třetí osobou, které do toho nic není. To je špatně, FTO si nemají jak sledovat výkony svých studentů, nezbývá jim než věřit/nevěřit tomu, co jim studenti sami sdělí.

Nejčastějším trikem, jak se FTO k výsledkům dostane, je uvedená adresa školy v patičce protokolu s možností do vedlejšího okénka dopsat studentovu vlastní adresu a tu školní škrtnout. Pokud ji student nepřeškrtne, výsledky přijdou do školy, ta udělá statistiku a přepošle výsledky studentovi.

V průběhu minulého roku se podařilo zajistit statistiky z různých škol a úřadů v množství, která dokázalo dostatečně “vymalovat” obraz situace v EU. V příštím roce se této velice zajímavé činnosti budeme nadále věnovat, zdroje statistik utužovat a údaje “deratizovat” od chyb a komerčních snah..

V této chvíli lze říci, že to, co poskytla FTE Jerez, se dá zhruba napasovat na celou EU. Školy kde učí profesionálové podle speciálního plánu dosahují lepších výsledků – CTC, Cabair, Jerez, OAA, Bournemouth… Bohu žel, díky možnosti naučit se zkoušky podle mnemotechnik a nazpaměť, je jejch práce degradována nezaslouženě vysokým úspěchem “studentů” z klikacích škol..

Statistika výsledků jednotlivých předmětů za 12 měsíců

http://aeronoviny.cz/images/stat_fte_1.jpg

Statistika úspěšnosti složení zkoušky na první pokus. Školy, které aplikují průběžné testy, jsou na tom o poznání lépe.

http://aeronoviny.cz/images/stat_fte_2.jpg

Last minute TXT teorie – rotate nebo hups na brzdy?

Monday, November 29th, 2010

V OAA těsně před zkouškami rozdávají všichni lektoři takzvaný “last minute TXT file”. Není to nic jiného, než jakási tinktura – výtažek z celého předmětu s jasným cílem – na poslední minutu zopakovat nejdůležitější detaily z probraného učiva v zájmu co největšího úspěchu u zkoušky. Lektor podle výsledků studentů u zkoušek také dostává prémie. Jak jinak že? 😉 Tento úkon probíhá na závěr teorie daného předmětu a vyučující přihodí několik praktických rad a ukázek jakými metodami se přezkušované studenty budou snažit examinátoři uvést v omyl, splést je a pokusit se je odpovědět na špatně pochopenou otázku nesprávnou odpovědí. Prémie musí být 😉

Lze tedy říci, že poslední hodina v profi FTO se velice podobá celkové náplni hodin v klikacích FTO, kde po celou dobu lektoři nedělají nic jiného, než ukazují studentům cestičky, jak projít na úkor znalostí, které sami často také nemají.

Soubory jsem si vždy poctivě prošel a vyhodnotil s výsledkem: Snaha dobrá, ale člověk stále objektivně neví, na čem se svými znalostmi skutečně je a zda pokus o zkoušku nebude pouze vyhozenými 70ti librami a ztrátou jedné možnosti ze šesti. TXTčka jsem si pěkně v učebně ukládal na sebe a když se nakonec nedívali, hodil jsem je po ukončení vyučování do koše.

Následně jsem si v noťasu založil vlastní txt “testy.txt” . Do řádků jsem napsal seznam předmětů, do sloupců pak jednotlivé výsledky získané z jednotlivých mocků z bristolu.

Jak to funguje? V jednoduchosti je síla! Jakou má však tato věc opravdovou sílu, se ve skutečnosti ukázalo až po zkouškách. Jednoduše řečeno, blok zkoušek se opakuje-rotuje dokola a vyhodnocují se výsledky, čím více rotací, tím přesnější informace – odhad blížící se pravdě ohledem výsledku u zkoušky.

Realita – začátek: Zkoušky si seřadíme tak, jak půjdou za sebou ve skutečnosti, podle plánu získaného ze studijního oddělení. Příklad:

POF 61 73 75 66 80
Instr 86 75 73 80 86
Op proc 76 64 75 76 72
Meteorka 74 70 70 83 67
Law 80 81 84 79 77

Střed – rozhodnutí před zkouškou :
POF 61 73 75 66 80 64 77 73 75 84 84 77 73 81 91 prumer 82
Instr 86 75 73 80 86 66 93 88 84 80 77 68 77 83 82 84 89 pr: 80
Op proc 76 64 75 76 72 56 80 80 80 78 78 74 80 82 78 80 pr: 79
Meteorka 74 70 70 83 67 68 75 76 80 80 84 77 80 82 82 77 pr:78
Law 80 81 84 79 77 84 80 80 80 80 80 80 85 pr: 80

To už je trochu jiný přehled o znalostech. Vše dávám nad 75% – jdu na všechny zkoušky. A trochu napětí před zkouškou a hle 😉 !!

Výsledky:
POF prumer 82 zkouška 84
Instr 80 / 80
Op proc 79 / 82
Meteorka 78 / 86
Law 80 / 92
—————–
Celkový průměr bristol mock 79.8 / caa zkouška 84.8
Rozdíl říká, že v poměru bristol/caa-zkoušky je na tom člověk podobně, jako u bulíka v krabici firmy Frasca/reálný bulík v reálném prostředí.

Bristol je stejně jako simulátor nastaven tak, že jeho ovládání je o nějaké to procento obtížnější.

Výše uvedené závěry pokusného banchmakeru bristolu jsem hned zatepla předvedl několika českým a dalším, celkově asi desítce studentů na quiet room – tedy na přípravně a požádal jsem je zaslání výsledků bristolu a následných zkoušek mailem.

Dalším statistickým srovnáváním obdržených výsledků jsem došel k dalším zajímavým závěrům:

1) Deset protočení předmětu znamená například u meteo deset zkoušek po stovce tj, tisíc zkoušek z databáze a to znamená jedno projetí databáze. Podmínkou je mít zaškrtnuto “only questions never seen” Jak je vidět z výše uvedeného, zkouška meteo naznačovala 78 ale dala 86 po jednom protočení databáze. Vytěžením výsledků od několika aeroplane nanies, které moje myšlenka obzvlášť nadchla, jsem zjistil, že k dosažení výsledku 100% je potřeba trojnásobného protočení databáze – tedy ne deset ale třicet rotací. Ale pozor, to platí u člověka, který prošel poctivou teorií v poctivé FTO.

2) 75% z posledních pěti rotací dává jistotu udělání zkoušky. Pokud průměr vychází pod 75%, je lepší už zaplacenou zkoušku nechat označit jako ON HOLD – což znamená, že na zkoušku nepůjde student v nejbližším, ale v některém z následujících termínů. Jinými slovy, zbytečně neztratí poplatek za zkoušku a jeden z pokusů.

Pěkná hračička že? Je to taková V1 v letecké teorii:) Buď a nebo. Když si to české FTO dobře zpracují, na ÚCL se nebudou stačit divit nad výsledky 😉 Dále použijte logiku, která Vám dá další odpovědi na otázky např zda je třeba pokračovat v rotaci předmětu A, když dává týden před zkouškou 80%, kdežto předmět B, jen 65%.. atd……..

Bylo by dobré vědět jak si Češi v OAA vedou a vést nějakým rozumným způsobem statistiku výsledků. Od lidí které znám osobně výsledky mám. Jak získat a zacházet s výsledky od budoucích studentů musíme nějak vykoumat 😉

http://aeronoviny.cz/images/frasca_pilots.jpg

Pozor – pozor na sliby a podvody!

Saturday, November 20th, 2010

V předchozím článku se dozvíte “Pro zajimavost. Jeden z ucastniku seminare (Ir) chtel podstoupit vycvik u FTE Jerez, ktera tvrdila, ze s financovanim u bank pomuze, ale kdyz po vyrizeni vsech vstupnich formalit doslo na financovani, tak zastupci FTE priznali, ze vubec nijak pomoct nemohou, a ze je to ciste jeho problem. Oslovil tedy nekolik bank, ale velmi rychle zjistil, ze bez nemovitosti se s nim zadna banka bavit nebude a pokud by nejakou mel tak mu to stejne stacit nebude, viz kriteria Irskych bank.”

Bohu žel, stále častější informace. Předpokládalo se, že krize pomine a banky zruší “stop stav” na půjčky proti potvrzení o výcviku z FTO. Stop stav trvá a kdy a zda vůbec dojde k jeho zrušení, nikdo neví. Tato situace nutí i velké firmy uchýlit se k praktikám, které nikdy předtím nepotřebovaly – ke lhaní a k podvodům.. Firmy nalákají uchazeče na slib helpu v bance a spoléhají, že když se pravda provalí, uchazeč už bude mít zařízeno volno v práci, ubytování v místě školy a další formality. Bude se tedy nacházet v situaci “krok od splnění snu” a proto nasadí všechny síly k tomu, aby sehnal potřebné finance například u lichvářů nebo v příbuzenstvu.

Na výše uvedené pozor, investicí 85 tisíc liber vše zdaleka nekončí! Obzvlášť půjčka u lichváře, kde si budoucí pilot smlouvu ani pořádně nepřečte, může proměnit sen o létání ve velkou a ošklivou noční můru!

Susmasumárum: Pozor, jednejte opatrně, shánějte si informace z přímých zdrojů a ne z druhé ruky! Pokud nemáte peníze a nedokážete je sehnat z “oficiálních” zdrojů s jasnými podmínkami, raději dělejte vše postupně v modulech tak, jak Vám to příjmy z práce dovolí.

Nesmyslné promo-akce OAA

Saturday, November 20th, 2010

Na tomto linku najdete popis Oxford Aviation Seminar, Dublin 18.9.2010 Šikovnému autorovi je samozřejmě nutno poděkovat za dobře odvedenou práci! Tím dobré končí, začíná horší stránka.

Takovéto promoakce jsou pro opravdové zájemce o výcvik v OAA k ničemu a ještě se za ně pod nějakou záminkou většinou platí. Pokud máte opravdový zájem o studium, máte dvě základní možnosti

– můžete si OAA prohlédnout v průběhu dne otevřených dveří kam si můžete vzít sebou všechny známé, nebo příbuzné třeba až do pátého kolena:) Tyto akce jsou spíš pro zvědavce za účelem získání celkového přehledu. Datum dne otevřených dveří je vždy s dostatečným předstihem oznámen na stránkách nebo Vám jej sdělí mailem recepce.

– můžete si dohodnout s public relation service soukromou prohlídku v malé skupince 2-3 lidí. Stačí namailovat požadavek na recepci a zbytek už zařídí určený PR pracovník. Na rozdíl od dne otevřených dveří nebudete muset čekat ve frontě na někoho, kdo Vám zodpoví na otázku, ale dozvíte se vše potřebné hned z “první ruky”.

Susmasumárum, remote – akce OAA mají smysl pro OAA samotnou, avšak pro vážné zájemce mají mizivou hodnotu. Přímo u zdroje návštěvou dohodnutou na vlastní pěst se v klidu dozvíte a na vlastní oči si prohlédnete vše, co Vás zajímá. V neposlední řadě budete moci procítit atmosféru školy – to je také jedna z velmi důležitých věcí a tu na žádnou promoakci ještě nikdo nikdy nepřivezl 😉

http://aeronoviny.cz/images/frasca_empty.jpg

Ukázaná platí, na řadě jsou česká FTO

Friday, November 19th, 2010

Na výzvu Radima z FI, lze odpovědět jednoduše: Vše co bylo potřeba udělat, bylo uděláno dávno předtím, než výzva přišla. Že není něco v českých FTO v pořádku, jsem zjistil ze záplavy mailů od pilotů bez práce ihned po uveřejnění ofocené nástěnky se seznamem pilotů kteří ihned po ukončení Oxfordu našli práci. Po vytěžení těchto dopisů jsem začal odpovídat zájemcům o výcvik trojí odpovědí:

1) Pokud máš všechny moduly v ČR a dělal jsi ATPL teorii česky, neumím Ti v této chvíli pomoci.

2) Pokud máš už něco hotové v ČR, snaž se dodělat zbylé moduly a CPL zkoušku v UK. Čím více modulů budeš mít v UK, tím větší šanci máš sehnat práci.

3) Pokud nemáš nic, zapomeň na výcvik v ČR! Začni od nuly v USA a ukonči to v UK ve škole, která Ti také udělá veškerou dokumentaci o výcviku a potřebné testy schopností.

Výsledek těchto rad jsme publikoval v článku níže,
http://aeronoviny.cz/2010/11/11/v-oaa-cesky-zadny-problem/
vyberu jen podstatné pro tento článek:
Rok 2088 – 1 pilot
Rok 2009 – 2 piloti
Rok 2010 – 5 pilotů
Rok 2011 – plán: zatím potvrzeno a zaplaceno dva piloti z ČR a jeden ze Slovenska. V této chvíli už jsou dva z SK. Věřím, že “desítka” v roce 2011 padne!

Roky 2009 a 2010 byly ve znamení dolétávání chybějících modulů, rok 2011 už bude kombinací lidí kteří začínají venku od nuly a lidí s chybějícími moduly. Dle vývoje je odhad v tuto chvíli snadný. Počet lidí mířících do profesionálního prostředí, kteří začnou od nuly rovnou v UK, v příštích letech poroste.

Výše uvedené je pro české FTO samozřejmě špatnou zprávou, která netěší ani mě, ani žádného jiného majitele české FTO. Situace si to ale vynutila! Naděje, která z počátku zahřála u srdce, vyplynula před rokem z jedné české firmy, když se představila jako zástupce OAA pro ČR. Bohu žel, byl to podvod, firma dodnes zastoupením OAA není a nikdo studenta studujícího prostřednictvím této firmy v OAA dodnes neviděl.

A řešení? Na výtku z několika FTO, že poškozuji české FTO lanařením lidí do OAA mám jednoduchou a univerzální odpověď:

Není o čem diskutovat, obejděte si všechny velké firmy, udělejte si v nich přímé kontakty, požádejte o seznam konkrétních požadavků a kritérií podle kterých vybírají piloty, případně inline výcviková schémata. Po návratu domů a vytěžení požadavků nastavte laťku požadavků ve svém FTO tak, aby piloti kteří opustí Vaši FTO splňovali nároky zaměstnavatelů.

Jistě nic složitého a nepochopitelného. Zcela pochopitelný bude i výsledek takové akce, ze kterého zcela jistě vyjde laťka požadavku na výcvik posazená mnohem výše, než je tomu u českého ÚCL, které jste si za ta léta tak šikovně ochočili, že už po Vás ve srovnání se zaměstnavateli v podstatě už nic nechce 😉

Opět jinými slovy, udělejte to samé co dávno udělaly velké evropské školy a hned to pofrčí! To, že jste se rozjeli a Vaši studenti jsou úspěšní u velkých zaměstnavatelů, dokazujte stejným způsobem jako všechny ostatní dobře fungující školy – veřejně vyvěšeným, lehce ověřitelným seznamem do firem přijatých pilotů. A pěkně poctivě, žádné sliby a podvody ! 😉

Až se dle výše uvedeného první takové FTO v ČR rozjede, s velkou radostí Vám začnu posílat každého, kdo požádá o radu. Řada je na Vás pánové, předveďte co umíte! 😉

Nezbývá než doporučit jasné jednání u kulatého stolu s ředitelem ÚCL. Skutečnost, že česká FTO vycvičí žáka trvale žijícího v EU a ÚCL mu pak odmítne dát piloťák, je do nebe volající! Ředitel ÚCL je zaměstnancem státu a měl by pracovat pro stát a ne proti němu. Jinými slovy, měl by pomáhat českým FTO vytvářet podmínky k získání zahraničních zájemců o studium ne jim házet klacky pod nohy..

http://aeronoviny.cz/images/tabla_55_20_zaci.jpg

E-learning v Oxfordu naráží na odpor učitelů

Thursday, November 18th, 2010

E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia.

Když jsem před dvěma roky přišel do Oxfordu, byl E-learning jednou z prvních věcí, která mě napadla hned po prvním týdnu školení. Zastaralý proces výuky s kopou poházených součástek letadel po stolech a na vozíkách, v jinak velice moderně zařízených učebnách, jakoby z oka vypadl učebnám letové katedry na VVLŠ v Košicích, kam jsem chodil před dvaceti lety. Tohle by se přeci krásně vešlo do počítačů a nemuselo by to dělat nepořádek v učebnách – napadlo mě.

Uplynuly dva roky a hle! E-learningová učebna je na světě a probíhá těžký porod! Proč? E-learning byl v Oxfordu v plánu dávno, ale učitelé se proti němu postavili. Samozřejmě důvodem nesouhlasu není nic jiného, než strach o práci, kterou za ně na mnohem kvalitnější úrovni převezmou počítače.. Učitelé neváhali, vytvořili jakousi “asociaci instruktorů letecké teorie” 🙂 a stěžovali si na UK CAA. Výsledek? UK CAA stojí na jejich straně a povolila vedení OAA pouho-pouhých 40% výuky E-learningem.

Nastala tedy patová situace. Jedna učebna je hotová, perfektně funguje, dosahuje skvělých výsledků, ale je trnem v oku učitelů na jejichž straně stojí CAA UK. Tolik informace v poločase utkání, uvidíme, jak se věc bude vyvíjet dále 😉

Co se systému samotného týče, je vyvinutý přímo v OAA vlastními programátory s dlouhodobou praxí tvorby testů přímo v OAA. Jsou to ti samí lidé, kteří kdysi dávno před lety vytvořili první online databáze v době, kdy si do ostatních škol ještě jen Internet hledal cestičku. Kvalita zpracování a možnosti ovlivňování procesu výuky jsou skutečně impozantní. Jeden učitel má dokonalý přehled o znalostech každého žáka bez ohledu na to, o kolik žáků se stará. 100, 200, 1000? Žádný problém, každý student si v tomto systému vede vlastní život a podává vlastní výsledky. Anonymita kolektivu učebny zcela mizí a studentovy znalosti lze vidět jako na dlani..

Fotografie zmodernizované učebny odkud zmizely stojany a vozíky s pomůckami, které nahradily audio-video boxy.

http://aeronoviny.cz/images/elearning_oaa.jpg

Piloti investovali do výcviku miliardu, ale nikdo o ně nestojí!

Tuesday, November 16th, 2010

Když jsem před rokem psal tento článek, http://aeronoviny.cz/2009/11/04/nechces-se-ucit-kup-si-papiry-v-ceskoslovensku/ zdaleka jsem netušil, že popisuji jen vrcholek velkého ledovce, který se ukrývá pod hladinou českého rybníčku..

Realita je zlá! Tisícovka nových dopravních pilotů vyškolených v poslední době v českých komerčních leteckých školách, je bez práce!

Loni to bylo přes osm set, letos číslo přesáhlo tisícovku. Ano, více jak tisíc pilotů investovalo do svého vzdělání přes milion korun a nemohou sehnat práci. Z počátku vše vypadalo na “klasickou příčinu” – krizi v leteckém průmyslu. Jenže okolo mě proudili a stále proudí cizí piloti do aerolinek, ale jen ti s českými papíry, mají stále problém sehnat práci.

Jak to tedy s těmi licencemi získanými v českých FTO opravdu je? Proč zahraniční firmy nechtějí piloty z českých FTO? Zde jsou závěry mého ročního průzkumu:

1) Nízká úroveň instruktorů v leteckých školách.
2) Nízká úroveň examinátorů, kteří piloty přezkušují. Možná lépe říci, nízko položená laťka požadavků na výkon školy ze strany UCL.
3) Nízká úroveň znalosti angličtiny.Piloti sice projdou zkouškou u pana Horáka, ale na konkurzu nejsou schopni porozumět otázkám, na které se přijímací komise ptá. Pokud pilot dělal teorii ATPL v českém jazyce, nikdo se s ním ani nebaví..
4) Piloti chodí na konkurzy jen s piloťákem, zápisníkem a životopisem. Školy je nevybaví složkou, která obsahuje veškeré zápisy a průběhu výcviku a zkoušek. Není se pak třeba divit, že na Čechy se personální manažeři dívají jako na podvodníky, kteří si piloťáky koupili; a na ÚCL, jako na zkorumplovaný úřad plný úředníků, kteří piloťáky prodávají podobně, jako majitelé autoškol řidičáky vybodovaným Němcům!
5) Piloti chodí na konkurzy bez jakékoliv přípravy. Školy vůbec nezajímá, zda se “jejich produkt” na trhu uchytí, udělá jim dobrou reklamu a budou mít další zákazníky.
6) A v neposlední řadě, stěžují si už i sami majitelé škol! Už došlo i na ně, nemají zákazníky… Viz předcházející článek..

Susmasumárum, smutná zpráva! České piloťáky, byť stály stejné peníze a stejnou námahu jako ty zahraniční, jsou jejich majitelům k ničemu! Úroveň výcviku klesla v ČR na tak nízkou hranici, že o české piloty nikdo nemá zájem…

Tisíc českých pilotů investovalo miliardu v českých leteckých školách, které v zahraničí nemají díky své nízké úrovni výcviku žádnou váhu, žádné jméno, žádný respekt. O jejich produkty-piloty proto není zájem, ba naopak, vyvolávají zcela oprávněné obavy, že v případě přijetí způsobí díky nízké úrovni svého výcviku ve firmě katastrofu..